Krajská distribuční společnost mu účtovala dle (tehdy několikastránkového) cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) za naměřené odebrané množství elektřiny a pevný měsíční poplatek dle velikosti jističe (např. společnost E.ON 4,04 Kč/kWh a 109,- Kč/měsíc). V ceně za odebranou elektřinu bylo v těchto 2 položkách obsaženo úplně všechno: nákup, výroba, přenos, distribuce, obnovitelné zdroje, centrální dispečink, daně atd.

V roce 2006 se Česká republika podřídila rozhodnutí EU o tzv. unbundlingu, což znamenalo přeměnu funkčního a přehledného jednoduchého systému několika málo velkých energetických společností na mnoho velkých energetických společností. Vytvořením dalších velkých společností v řetězci, zvlášť pro oblast výroby, přenosu, obchodu a distribuce elektřiny, se náklady rozdělily na jednotlivé činnosti, a tím se logicky zvedly celkové náklady. Tyto zvýšené náklady vždy musí zaplatit konečný český spotřebitel, protože každý z vlastníků nových společností chce mít svůj zisk.

Proto se od roku 2006 musela v Cenovém rozhodnutí ERÚ (CR ERÚ) vytvořit zcela nová cena za distribuci, která pomalu stále roste. Např. z ceny roku 2006 ve výši 1,597 Kč/kWh na cenu 1,815 Kč/kWh v roce 2021. Navíc se stále navyšuje stálá měsíční platba za jistič ze 71,- Kč v roce 2006 na 133,- Kč v roce 2021. Stálá platba za jistič, bez ohledu to, kolik elektřiny spotřebitel skutečně odebere, působí demotivačně na úspory elektřiny. Snahou distributorů je proto co nejvýše zvýšit pevné platby a tím si zajistit přes CR ERÚ jisté zisky, bez ohledu na skutečnou spotřebu.