Státní hranice není jen čárou na mapě. Představuje hospodářskou, sociální, kulturní a strategickou hodnotu. Vymezuje prostor, ve kterém suverénní národní stát může aplikovat svoje právní zásady, uplatňovat pravidla, vlastnická práva, prostor pro vlastní pojetí politického zřízení, rozvoj kultury a na prvním místě a především - chránit bezpečí a svobodu svých občanů.

Národní poklad - státní hranice

O tento národní poklad jsme se v posledních letech dobrovolně připravili vstupem do Evropské unie a přijetím smluv a dokumentů (zvláště Lisabonské smlouvy a vstupem do schengenského prostoru), které z našich hranic učinily pouhou formalitu. V současné migrantské krizi žneme první úrodu této "nevěrnosti" naší státní hranici. A brzy přijdou další "sklizně".

Pokud by obranu "společné hranice" myslel Brusel vážně, australský model by mohl být inspirativní

Jsou však země, které takto bláhově a nezodpovědně nejednaly a nejednají - a proto se zničující migrantské vlně uměly účinně bránit. Známým příkladem je Austrálie. Je ostatně pozoruhohodné, jak tento vyzkoušený a účinný model, brzy zmizel z médií - a dnes o něm již nepromluví ani jediný politik. Místo toho vytvářejí utopie, které nemohou fungovat. Proč asi?

Suverénní Austrálie

Připomeňme si: Australská vláda stanovila ochranu hranic za prioritu a dokonce zřídila pro tuto problematiku samostatné ministerstvo. Konzervativní vládní koalice spustila koncem roku 2013 „Operaci suverénní hranice“ – komplex opatření proti nekontrolovanému přívalu ilegálních imigrantů po moři. Úspěchy této operace jsou ohromující – uplynul již více než rok od okamžiku, kdy poslední loď s imigranty dosáhla australských břehů.