Dívala na mě z obrazovky velmi přísným pohledem a měla za to, jako je korupce, do níž podle nedávno uniknuvších záznamů rozhovorů byl s největší pravděpodobností v roli pražského primátora namočen kdysi sympatický představitel demokratické opozice a pokrokově uvažující psychiatr Bém, že stejně velkým zločinem je i samotný únik této informace, původně pořízené tajnou službou BIS.

Nepochybně jde o nepříjemnou situaci, jakmile z tajných služeb či z policie unikají důvěrné a citlivé informace jakéhokoli druhu, nejen ty svědčící o propojení organizovaného zločinu do nejvyšší pater české politiky. Ta situace ale podle mého není nepříjemná pro samotný únik informací, ale především proto, že svědčí o totální dysfunkci státu, o úsilí politických elit, aby stát, který dostaly do správy, neplnil ani ty nejzákladnější funkce, kvůli nimž hlavně platíme daně, anebo je plnil selektivně, ve prospěch zájmových skupin na politických elitách se přiživujících.

Únik informací z úřadoven tajných služeb či pracoven speciálních policejních oddílů, zaměřených na organizovaný zločin, může představovat poslední možnost, jak veřejnost upozornit na to, že se za jejími zády odehrávají pod protektorátem politických elit trestuhodné, avšak nepotrestatelné zločiny, a současně jí tak dát najevo, že stát, který je tu především proto, aby chránil její bezpečnost, je anebo začíná být v totálním rozvalu.