Ivan Štern: Rozkrádání peněz Unie a zákon o státní službě

20.11.2012 7:28 | Zprávy

Vzdor tomu, že se naše politické elity zaklínaly a zaklínají upřímným antikomunismem, jedno komunistické dědictví ochotně převzaly a ku prospěchu vlastního obohacování tvořivým způsobem dál rozvíjejí. Jde o pojetí státu a veřejné správy.

Ivan Štern: Rozkrádání peněz Unie a zákon o státní službě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze

Pokud ještě za Rakouska a za první republiky byla státní a veřejná správa politicky neutrální a v důsledku toho minimálně náchylná ke korupci jak politické, tak i ekonomické, komunističtí novátoři přišli s jejím zcela převratným pojetím. Správu chápali jako výlučný nástroj k prosazování mocensko politických zájmů strany. Dnes bychom řekli – privatizovali ji ve svůj prospěch.  

Aby veřejnou správu, navyklou ještě z dob Rakouska a první republiky řídit se výlučně zákonem a nebrat ohled na politické zájmy, ukáznili a vnutili jí žádoucí pohled na svět, soustředili do svých rukou zejména personální pravomoce nad úředníky všech stupňů. A, světe, ono to fungovalo! Nejen u úředníků uvědomělých, ale překvapivě i u úředníků, vychovaných civilizovanými poměry Rakouska a první republiky.  

Politické elity polistopadové, vymlouvajíce se na údajné očištění veřejné správy od tak zvaných starých struktur, chtivě komunistickou praxi převzaly. Nešlo jim už tolik o užití veřejné správy k prosazení ideologicko politických zájmů, spíš o prosazení ekonomických zájmů svých a zájmů s nimi spřízněných oligarchických skupin.  

Požadavek Evropské unie odpolitizovat státní a veřejnou správu, tedy dobrovolně, cestou zákona se zříci personálních pravomocí nad úředníky a svěřit je kvalifikovaným, mimo politické strany stojícím odborníkům, řídícím se výlučně právními předpisy, naše politické elity poněkud zaskočil. S problémem si nakonec po česku poradily. Služební zákon sice v roce 2002 v době Špidlovy vlády přijaly, vykázaly se tak do Bruselu splněným domácím úkolem, a sotva jsme v roce 2004 byli do Unie přijati, účinnost zákona pozastavily. Samozřejmě, jak v našich končinách zvykem, pouze dočasně.  

V roce 2010 nastoupila protikorupční Nečasova vláda, od níž veřejnost bláhově očekávala, že s jedem korupce, jenž prosakuje již všemi vrstvami veřejného života, zatočí. Přinejmenším tak, že výrazně sníží prostor, v němž se korupci nad poměry daří. Takovým krokem mělo být i oddělení státní a veřejné správy od politického vlivu. Nestalo se. Zákon z roku 2002 byl shozen se stolu pro jeho údajnou nedokonalost. Vláda slíbila, že připraví zákon nový, lepší, dokonalejší a účinnější.  

Demokratická politika je politikou postupných kroků, a ne dokonalých řešení. Jakmile vám politika začne slibovat, že jedním rázem dosáhne žádoucího a ideálního stavu, lidská zkušenost by vám měla napovědět, že to s námi někdo nemíní poctivě. Že se spíš snaží nám vytřít zrak. Málokdo také věřil Nečasově vládě, že slib nového lepšího zákona je výrazem opravdové snahy udělat něco podstatného s korupcí.  

Neblahá očekávání nakonec potvrdil návrh věcného zákona o úřednících, který vzešel z dílny ministerstva vnitra, vedeného plukovníkem Kubicem. Jde o mnohomluvný kastrát původního zákona o státní službě, zbavený hlavně klíčových atributů, jimiž je mezi státní a veřejnou správu a politiku postavena neprodyšná zeď a jež ji reorientují ze služby politickým elitám a na ně navázaným oligarchům na službu veřejnosti.  

Jestliže před dvaceti lety nebylo možné podle tehdejších politických elit oddělit státní a veřejnou správu od politického vlivu, protože by tak údajně přežily v ní obsažené staré struktury, spřažené s komunistickou minulostí, má dnešní vláda podobnou možnost, jak dosáhnout podobného odkladu, i kdyby se nakrásně spletla a nechala parlamentem projít až příliš dobrý zákon o úřednících. Veřejnost přece musí pochopit, že zákon nelze nechat vejít v účinnost dříve, než se nejprve vypořádáme se všemi těmi úředníky, nakaženými virem korupce. Současný neblahý stav veřejné a státní správy, náchylné ke korupci, by přece takový zákon jen zakonzervoval. To by musel uznat každý!  

Psi by si zaštěkali, ale karavana by si šla vesele dál.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Vystoupení z EU

Nemyslíte, že když vystoupíme z EU, vedlo by to jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás? Protože na evropském trhu jsme dost závislý.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Kdo vlastně vládl v USA?

13:57 Zbyněk Fiala: Kdo vlastně vládl v USA?

Američané jsou zděšeni nahrávkami z vyšetření mentálního stavu prezidenta Joe Bidena roku 2023, kter…