Ještě než odstartoval první z těch pořadů, tak ke mně ze šumu doléhala i slova několika dam plná těšení se, jak budou ony i Petr Robejšek tvrdě nekorektní. Volně ocituji paní X v momentě umístěném deset minut před začátek besedy:

„A ten Peroutka? To přece byl zarytý antisemita; otec s ním seděl v Buchenwaldu, tak já to musím vědět. Političtí tam nosili žlutý trojúhelník, židé hvězdu, těžcí kriminálníci černou značku a homosexuálové růžovou. Ale tahle skupina okolo Peroutky? Na nóbl oddělení s nejlepší stravou. On samo sebou napsal daleko horší články, než nějaké Hitler je gentleman.“

Petr Robejšek vstoupil do sálu vždy v modrém, s koženým kufříkem a vypadá sice hubeně, ale deset až dvacet let mladší. První z besed klidně začal o pět minut dřív. Bylo plno, někteří dokonce stáli. Po neříkajícím skoro nic úvodu vyzval politolog diváky, ať jen začnou klást otázky, aby se měl čeho chytit. Jaký mám z obou besed pocit?

Prvořadě je Petr Robejšek relativista. Sice vždy v prvních dvou větách bude nekorektní, ale to poté zrelativizuje. Jindy rovnou předem. Příklad? Rusko není takovým nebezpečím, přece ale je; už jen proto, že takovéto země potřebují jistit předpolí.

Za druhé se trochu chlubí svou kontroverzní ikoničností. Opět jej volně parafrázuji: „ V televizi jsem řekl, že je Unie už nikoli jenom na nic, ale že začala členským státům škodit; od té doby mě nepozvali.“ Ale špatně mu rozuměli, vlastně výslovně neřekl, že začala škodit.