Problém ale nastává již ve chvíli, kdy si vlastní kulturu máme definovat. Co přesně utváří naše kulturní vědomí? Otázka jasně směřovaná na nějakého kulturního antropologa. Přesto si ji dnes každý snaží velmi laickým způsobem zodpovědět. Ačkoliv bychom tomu chtěli zabránit, uvědomujeme si, že to nelze, a tak bez výčitek svědomí přidáváme vlastní laickou analýzu. Území, které obývá takzvaný národ Čechů, Moravanů, Slezanů, Vietnamců a posraných cigánů, co nám ničí spolu s Kalouskem životy, je území prastaré, kdysi obývané jak Kelty, tak Germány, a následně Slovany (kteří přišli jako ekonomičtí imigranti). Aby toho nebylo málo, hlavně Morava měla co do činění s nájezdy Turků a Mongolů, a nesmíme zapomínat na výrazný podíl německých kolonistů, kteří se k nám dostávali již od dob Přemysla Otakara I. Když jsme si ve zkratce vysvětlili, jak moc čistokrevní Češi všichni jsme, a že podobné kecy o původu se hodí leda tak k přihláškám do SS, tak by stálo za to, abychom nahlédli do kultury jako takové.

Velmi podstatnou součástí každé kultury je jazyk, který nám pomáhá udržovat lidová moudra a zásobu sprostých slov. Již při povrchním zkoumání dějin naší mateřštiny narazíme na nějakou tu cyrilici, latinu, němčinu, středověkou češtinu a pak, když dospějeme ke třicetileté válce, dostaneme mušketou po papuli, a až do poloviny 19. století na češtinu ve městech nenarazíme. Její torzo se udržuje na vsích, kde se komolí do různých nářečí, ovlivněných celou řadou socio-kulturních vlivů. Pak přišlo Národní obrození, se všemi těmi Dobrovskými, Jungmanny, Karely Havlíčky, Němcovými (ale jen jménem), Borovskými a tak dále. Ti češtinu pozvedli z popela, který vyhrabali v kamnech vesnických usedlostí, avšak slovní zásoba byla natolik poničená a zastaralá, že nedokázala pojmenovat celou řadu předmětů (což není útok pražské kavárny proti pracujícím vesnickým balíkům, ale normální fakt). Pokud nepočítáme snahy brusičů a jejich čistonosoplen, nezbývalo nám nic jiného, než si půjčit slova z němčiny, francouzštiny a trochu si je počeštit. Dnes náš jazyk čelí další zkoušce, neboť hlavně v oblasti vědy a technologií nemá prostředky na pojmenování přístrojů, a tak je vystaven silnému vlivu angličtiny.

Troška Hampla ve mně