Jak je známo, asijští obři Čína s Indií patří k největším spotřebitelům zlata na světě a láska k němu je v těchto zemích velmi silně zakořeněna. Ve srovnání se západními kulturami je tento vztah ke žlutému kovu až extrémní, ačkoli i právě Západ svůj postoj pomalu mění. Důvodem jsou faktory jako obrovský nárůst peněžní zásoby, nerovnováha měnové a fiskální politiky, záporné úrokové sazby, nemocný bankovní systém, růst zadlužení atd. To vše je hnací silou strachu z dalšího celosvětového vývoje.

Obliba zlata v asijských zemích je trvalá a narůstá především v období svátků, festivalů a svatební sezóny. Při těchto příležitostech hraje žlutý kov jako dar významnou roli – ať už v podobě šperků, anebo formou finančního zajištění. Přestože jsou zlaté šperky originálním dárkem i v západních zemích, ve srovnání s Indií a Čínou jde o směšné objemy. Zmínění asijští obři jsou domovem asi 40 procent světové populace a patří k největším světovým dovozcům zlata. A to není oblíbené jen zde, ale prakticky v celé Asii. Dobrou ilustraci poskytuje následující schéma, které ukazuje, jak obrovské množství lidí žije v tomto regionu. Kruh nezahrnuje jen Indii a Čínu, ale i další země, v podstatě nejlidnatější část kontinentu. Potenciál pro zlato je zde tedy zřejmý: v onom kruhu se nachází 22 z celosvětových 37 megaměst, tedy metropolí s 10 a více miliony obyvatel.