Posledních asi dvacet let to tak nebylo, ale dnes tuto hrozbu znovu vyvolává Rusko na Ukrajině. A nejvyšší představitelé členských zemí Severoatlantické aliance se tak scházejí ve Walesu ve chvíli, kdy mají po letech opravdu zase o čem jednat.
Vývoj na Ukrajině vyvolává velké obavy zejména ve východoevropských členských zemích, v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku a staví Severoatlantickou alianci před problém, který bude muset řešit.
Ačkoli Rusko oficiálně stále popírá, že podporuje separatisty na Ukrajině, západní vojenští odborníci mají v této věci jasno a o ruské agresi vůbec nepochybují. Stratégové Severoatlantické aliance dnes hovoří v souvislosti s Ukrajinou a Ruskem o tzv. asymetrické či hybridní hrozbě.
Mají za to, že Putinovo Rusko na Ukrajině používá nový styl vojenského útoku, který nazývají asymetrický či hybridní proto, že se nejedná o klasickou vojenskou invazi, kdy na území druhého státu vtrhne armáda s velkým počtem tanků a obrněných vozidel.
Místo toho, tvrdí stratégové Severoatlantické aliance, Vladimír Putin posílá na Ukrajinu maskované tzv. zelené muže, kteří nejsou ani identifikováni v tradičních armádních uniformách svého státu, ale kteří se iniciativně zapojují do bojových akcí jednotek místních milicí, kterým vlastně jenom pomáhají. Je to tedy jakýsi hybridní, nepřímý vojenský útok, záměrně vedený ze zahraničí. A v případě Ukrajiny se, jak se zdá, Putinovi osvědčuje.
Vojenští odborníci Severoatlantické aliance proto nyní vymýšlejí způsoby, jak takovému útoku čelit. V úvahu prý připadá např. nasazení speciálních vojenských sil nebo mnohem větší důraz na sběr zpravodajských informací, přísnější zajištění hranic atd.
Ukrajina ale není jediným námětem k diskusi na letošním summitu organizace NATO ve Walesu. Za mimořádně velké nebezpečí v současném světě se považuje také islámský extremismus v Sýrii a Iráku a do budoucna je zde celá řada dalších problémů, které bude muset západní obranná aliance řešit.
Vedle stále nedokončené mise v Afghánistánu je to především otázka nedostatečných výdajů na zbrojení. Jak známo, většina členských zemí organizace NATO vynakládá na svou obranu a bezpečnost méně, než by měly a než se také zavázaly už při vstupu do tohoto společenství.
To je, jak se zdá, dlouhodobě neudržitelné a právě současný vývoj ve světě nám připomíná, že se to musí změnit. Výdaje na obranu ovšem nejsou, jak známo, vůbec populární u voličů, takže mnozí evropští státníci budou mít jistě velké potíže s tím, aby právě tento nedostatek napravili.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz