Jan Bednář: USA mají problémy se spojenci kvůli špionáži

25.10.2013 17:13

Žijeme v době internetové a digitální komunikace, nepředstavitelné ještě před čtvrt stoletím. Rozmach mobilních telefonů, osobních počítačů, celosvětové internetové sítě, datových zpráv a všech nejmodernějších komunikačních prostředků, včetně dokonalého přenosu obrazu a zvuku na dálku rychlostí blesku, to všechno vytváří úplně nové zpravodajské prostředí.

Jan Bednář: USA mají problémy se spojenci kvůli špionáži
Foto: Archiv
Popisek: Mobilní telefon - ilustrační foto.

Samotné množství informací, které se pohybují kdesi v éteru, neustále roste. Nestačíme je vyhodnocovat a moderní člověk se typicky tak trochu ztrácí pod tíhou všech těch informací, které se na něj denně valí ze všech stran nezastavitelným proudem.

Dobře je to vidět v médiích, ale v podobné situaci jsou nejpíš i špionážní služby. I ty využívají v převážné míře veřejně dostupné zdroje. Z mnoha informací, které máme dnes k dispozici, si musíme umět vybírat ty, které opravdu potřebujeme, jinak se v tom nakonec nevyznáme.

Těžko říct, kolik informací potřebuje americká zpravodajská služba k boji s terorismem a jak je vyhodnocuje. Sám prezident Obama podle slov ministra zahraničí Kerryho nedávno nařídil, aby se tyto procesy přezkoumaly. Mluvčí Bílého domu Jay Carney sdělil tento týden v odpovědi na námitky spojenců, že americká špionáž údajně příliš zasahuje Evropanům do soukromí, že Spojené státy nyní „přehodnocují“ současný způsob a rozsah sběru informací. Cílem reformy má být, jak řekl, dosažení „správné rovnováhy mezi obavami o bezpečnost občanů a spojenců s nároky na soukromí, které všichni lidé sdílí.“

A o to právě jde. Najít rovnováhu mezi dvěma proti sobě jdoucími požadavky: obecně sdíleným právem na soukromí a nárokem na bezpečnost před útokem, kterému by se dalo zabránit při troše opatrnosti a obezřetnosti.

Nynější rozhořčení některých evropských politiků a médií nad aktivitami americké zpravodajské služby v Evropě je evidentně zbytečně hysterické a uměle nafouknuté. Přiznal to i bývalý šéf francouzské tajné služby Bernard Squarcini, když v rozhovoru pro deník Figaro řekl: „Zaráží mě ta obrovská naivita. Jakoby politici nečetli zprávy, které dostávají – jinak by nemohli být tak překvapeni.“ A pokračoval: „Tajné služby velmi dobře vědí, že každá země, i když spolupracují v boji proti terorismu, provádí špionáž i u svých spojenců. Američané sbírají informace na obchodní a průmyslové úrovni u nás stejně jako my u nich, protože je v národním zájmu ochránit naše podnikání. Tím nikdo není podveden.“

Jestliže si uvědomíme, že veškerá internetová komunikace je dnes dostupná ze všech koutů světa, podobně jako mezinárodní telefonické hovory, můžeme si představovat, kdo všechno tato data sbírá a proč. Co třeba ruská anebo čínská špionáž? O těch se zatím vůbec nemluví. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.