Od nejhlubšího dna z roku 2009 tak americké akcie vzrostly o více než 100 %. Pro řadu investorů, se nabízí otázka, zda se nejedná o další vlnu iracionální euforie.
Při pohledu na atmosféru na Wall Street to tak nevypadá. Podle deníku Wall Street Journal včera málokdo oslavoval a atmosféra má zatím k euforii daleko.
Spíše než o vrcholnou fázi euforie se jedná o návrat na trh, kterému v posledních letech nikdo moc nevěřil. V roce 2012 z amerických akciových fondů uteklo skoro 130 miliard dolarů. Na začátku roku 2013 se karta obrátila a za první dva měsíce zaznamenaly akciové fondy čistý příliv v celkovém objemu přes 20 miliard dolarů. Investoři jednoduše přestávají mít strach z nejčernějších scénářů a více než ztráty se bojí toho, že propásnou příležitost včas naskočit do rozjetého vlaku, dokud jsou akcie ještě levné.
To se může zdát trochu absurdní, při pohledu na historická maxima na Dow Jones. Poměr ceny akcií k ziskům (odhady za rok 2013) je ale v tuto chvíli na 13,6, což je pod dlouhodobým průměrem (zhruba 15) a výrazně pod předešlými rekordy (18 v roce 2006 a 30 v roce 2000). Z tohoto pohledu akcie rozhodně drahé nejsou a další prostor k růstu teoreticky existuje. Záleží ale hodně na tom, zda démoni nejčernějších scénářů (jako rozpadu eurozóny) zůstanou spát a investoři budou mít klid na analýzu výhodnosti investic do konkrétních akciových titulů. Při dnešních úvahách o akciových rekordech také nelze opomenout, že vyšší ceny akcií dohromady se startujícím růstem cen nemovitostí mohou udržovat americkou spotřebu ve slušné dynamice (skrze efekt vyššího vnímaného bohatství), a to nehledě na plánované rozpočtové úspory a vyšší daně.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
