I největší optimista měl totiž problém v zářijových amerických číslech hledat alespoň nějaké světlé body. Přírůstek pracovních míst oproti očekávání prudce zpomalil (pouze 142 tisíc), revidovány směrem dolů byly i předešlé měsíce a obrázek byl ještě horší, pokud bychom si odmysleli přírůstky pracovníků ve veřejném sektoru. Růst mezd namísto očekávaného zrychlení stagnoval a počet odpracovaných hodin poklesl. Jen nezaměstnanost dál zůstává na 5,1 %, to ovšem ale do velké míry díky tomu, že opět narostl počet lidí, kteří práci nehledají. Míra participace (podíl těch, kteří práci mají nebo ji aktivně hledají) poklesla na nejnižší úroveň od roku 1977 (62,4 %).Z čísel je patrné, že se dál nedaří těžařům, kteří zápasí s propadem cen ropy, a průmyslovým exportérům, na které dopadá silný dolar a slábnoucí poptávka na řadě zahraničních trhů. Těžaři v USA zrušili v uplynulém měsíci 10 tisíc pracovních míst (od začátku roku přes 100 tisíc).

Na druhé straně se dál daří službám, které jsou převážně orientované na domácí americký trh a těžily do této chvíle z poklesu nezaměstnanosti. Nabírají obchodníci v maloobchodě, restaurace, hotely, ale také stavbaři. Zářijové statistiky nicméně ukázaly, že nehledě na to tvorba pracovních míst v největší světové ekonomice viditelně zpomalila. Americký Fed tak rozhodně nemá v prostředí slabé inflace, zpomalujícího trhu práce a poklesu nálady v průmyslu důvod růst sazeb uspěchat.

V tomto týdnu bude zajímavé sledovat, jak na poslední čísla zareagují někteří členové amerického Fedu. Především umírnění zastánci růstu sazeb jako Bullard a Williams. Vedle toho se v slabším ekonomickém kalendáři pozornost stočí k poslednímu zápisu ze zasedání Fedu. Pro trhy bude zajímavé vidět, jak blízko se Fed v debatě dostal ke skutečnému zvýšení sazeb.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny