Co se týče informační války, dovoluji si tvrdit, že jsme již dále. Proč? Útočné informační akce v západních médiích mají převážně americký původ a obsah nejenom proto, že USA jsou pořád ještě největším producentem zpráv na světě. Ale i proto, že Evropa a Ruská federace nejsou schopné konkurovat v mediální oblasti s USA. A ČLR? Ta bude nehledě na to, co nás čeká, a co nás nemine, dále pracovat na realizaci konceptu společnosti světové jednoty. Co tím mám na mysli? Krátké představení znaku (jedna), (yi), napoví:
V čínské kultuře má tento znak hluboký smysl, neboť představuje pohled starých Číňanů na náš vesmír. Mnozí z nás slyšeli slovo Tao nebo Taiji nebo, že před tím, než vznikl vesmír, vládl chaos a nekonečno. Znak (yi) (vodorovná čára) naznačoval, že vesmír vznikl v jednom momentě. Ve stejnou chvíli vznikly i protichůdné síly jing a jang. Vše ve vesmíru se vyvinulo ze vzájemného působení jinu a jangu a je věčné. Proto symbol označuje také jednotu nebo celek. V tomto smyslu interpretuji hlavní myšlenku politiky prezidenta Si. Tím ale vysvětlení nekončí.
Zajímavou a důležitou lingvistickou charakteristikou je, že každý čínský překlad obsahuje nejenom zvuk jako anglické nebo jiné slovo všeobecně známých jazyků, ale také naznačuje jeho význam. To znamená, že poté, co se vytvoří znak, budují a vyvíjejí se jeho významy a rozšiřují se v průběhu dějin. Abecední jazyky, jako angličtina a čeština musí konstantně vytvářet nová slova tak, aby vyhovovala potřebám změn ve společnosti. Na rozdíl od nich jsou běžné čínské znaky používány již více než dva tisíce let beze změny. To je neocenitelná výhoda, kterou využil Mao, kterou využívám i já v sérii lekcí Vědecká diplomacie ve spojení s potřebou komunikace, kontroly a monitoringu, vše v době absence nedůvěry, konkurence bez pravidel a lineárního rozvoje nových technologií, včetně přírodě podobných a kvantových. Výhoda spočívá v tom, co praví čínské přísloví: světem vládne obraz a symbol.
Ruská federace je mediální trpaslík ve srovnání s USA a ČLR. Právě proto, že je mediálním trpaslíkem (RT, Sputnik včetně) je označován Západem jako mohutný propagandistický stroj, který prý může rozkolébat, a po té rozvrátit naší společnost, ba i civilizaci. Rozkolébat stát má však podmínku: stát musí být připraven (zevnitř) k rozkolébání. Rozvrátit společnost, nebo dokonce civilizaci, má také své podmínky. Jednou z nich je suverenita. Té se vzdává každý člen EU více méně dobrovolně, a EU jako celek pod tlakem USA, zatím bez boje. Dočasně tomu bylo i s RF, dalším na řadě byla ČLR. Dnes lze dokázat, že politika ČLR a RF má mimo jiné za jeden z hlavních cílů ochranu vlastní kultury. USA efektivně používají tzv. měkkou sílu. Tu mimo jiné tvoří i masová (globalizovaná) kultura jako prostředek k prosazení svých mocenských zájmů. Tím jsem identifikoval další válečné pole a také rozdíl mezi informační a psychologickou válkou: Kulturní suverenita.
Ať se nám to líbí, nebo ne, my se nacházíme nejenom v informační válce, ale již v pokročilém stádiu přípravy psychologické války. Ne bílé, ale černé. Jak skončí tato válka? Název příspěvku odpovídá jasně: Bez krve to nepůjde. Proč?
Jestliže do rozpadu socialistického bloku byla informační válka založena převážně na rozdílu ideologií a lákání občanů, založeném na klamu s použitím mýtů, jakým je štěstí, konzum a svoboda na Západě, to dnes je tomu jinak. Existuje stále ideologický prvek, ale lákání odpadá. Informační válku vedou technici s pomocí nových technologií, včetně UI, ne ideologové. Psychologickou válku vedou jiní specialisté. Protože hlavním cílem západního snažení je omezení, ideálně vyloučení ruské informace, alternativního vidění a propagandy ze západního mediálního prostoru. K vytvoření takového vakua v RF a ČLR nestačí znalost IT technologií. Proto je již dnes král nahý.
Jestliže v 70. a na začátku 80. let bylo zaměstnáno v propagandě SSSR pouze několik stovek profesionálů, to v USA to bylo tenkrát přes 20 tisíc profesionálů. SSSR používal mnoho různých prostředků pro šíření propagandy, často efektivně, u svého hlavního oponenta USA, ne. Jako příklad nechť slouží rádiové vysílání na krátkých vlnách. Efektivita tohoto vysílání do USA byla kolem nuly. Proč? Protože v USA nebylo rozšířeno používání rádia s příjmem na krátkých vlnách a odborníci v rozhlasu to nevěděli. Zatímco sovětské propagandě tak byly vystaveny především ryby v oceánu, efektivita Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky apod. v Evropě byla vysoká. Díky i krystalovým přijímačům, které jsme si stavěli sami a doma.
Dnes USA investují ohromné finanční prostředky na informační, propagandistickou a psychologickou válku. RF nemá t.č. nemá prostředky, a také žádné efektivní, ekologické a ekonomické instituty ochrany vnitřního života společnosti. To málo mediálních institutů v zahraničí (RT a Sputnik) nemůže konkurovat kvantitou ani kvalitou. Proto i dnes dominují v ruských médiích americká témata a obsahy. Obě ve spojení s vlastnictvím medií představují těžko řiditelné riziko pro vládu. Nevylučuji, i pro Kreml. Jaká je situace v ČLR?
ČLR má více než 170 kanceláří Xinhua ve světě. Do roku 2020 jich bude o 30 více. China Global Television Network (CGTN), odnož China Central Television (CCTV) je odpovědná za zahraniční vysílání. Kromě centrály v Pekingu, udržuje CGTN dvě velké filiálky: ve Washington (CGTN America) a v Nairobi (CGTN Africa). Ty jsou podporovány menšími společnostmi na Blízkém Východě, v Asijsko – Pacifickém regionu, RF, Evropě a Latinské Americe. Jim napomáhá dalších 63 kanceláří rozmístěných v jiných částech světa.
CGTN je jedinou TV společností na světě, která vysílá v 6 oficiálních jazycích OSN (Arabština, Čínština, Angličtina, Francouzština, Ruština a Španělština). China Radio International, které má 27 studií ve světě, vysílá ve 38 jazycích přibližně 400 hodin denně. Přidám li k tomu China Daily, Global Times a People’s Daily, vše v angličtině, nemůže být pochyb o označení ruských medií, trpaslíkem. Pomalu a jistě trpaslíkem budou i západní média, včetně USA. Protože nebudou peníze, ani lidi. Kolik investuje ČLR do médií, jejich rozšiřování a do lidí, nevím. Jedna zpráva z roku 2009 dovoluje si udělat představu: 45 miliard Yuan bylo vyčleněno na rozvoj mediální strategie Going-out. Tím jsem se dostal k jednomu z bodů, ze kterého je vidět nebezpečí hrozící USA a EU media. Nebezpečí vyplývá z přibližování se podobné situaci, do které se dostal svého času SSSR. A také k několika z hlavních prvků černé psychologické války: Nedat uslyšet hlas z Ruska a ČLR, nehlásat nic pozitivního (výlučně negativní zprávy ze společnosti), diskreditace a démonizace vůdců RF a ČRL, a v neposlední řadě, připravit společnost na život v trvalém strachu.
Jak bojovat v černé psychologické válce, nebudu popisovat, není to předmětem příspěvku. Připomínám pouze zřejmě již i vůdcům vědomou potřebu ČLR a RF: představuje ji zefektivnění práce formou alternativních interpretací profesionály znajících prostředí adresáta, rozšiřování informace prostředky nejevícími se (sou) částí státních institucí, a v neposlední řadě plné uvědomění si komplexity tzv. měkké síly, role big data, UI, personalizovaných zpráv apod., o kterých jsem psal v příspěvku Nic nového.
Jak velice si přeji, aby nedošlo ke krveprolití v závěrečné fázi různých krizí, informační a psychologické války, tak velice se obávám, že psychologická válka, která byla doposud v historii vždy předzvěstí vojenského konfliktu, bude mít pokračování s krveprolitím. Ani čas nehraje pro mírové řešení. Motto vestfálského míru Pax optima rerum –Mír je ta nejlepší věc, již dlouho neplatí. Že rovný rovnému nemůže poroučet, tj. princip suverenity je z módy a skutečnost, že rány, jež působí slova, víc bolí než bodnutí meče, si neuvědomujeme.
Proto ČLR začala praktikovat v aféře Huawei princip Par pari respondere – rovné oplácet rovným. Podobně to dělá Izrael. Protože RF nevyléčila starou nemoc – moc je připsaná jedné straně, přičemž ji druhá vykonává, koná tak, jak koná, a jak vidno i na příkladu Marii Butina. V nerovném informačním boji na poli psychologické války, nedojde li k ukončení provokací v našem blízkém sousedství podporovaných nezodpovědnými vůdci, bude RF přinucena v rámci svého přežití a záchrany kulturní suverenity použít sílu. Jakou, a kdy, nevím. Vím ale, že bledá smrt klepe stejně na krčmy chudých i na věže králů. Nikdo by si proto neměl dělat naděje, že se může ukrýt v krytu a přežije. Souhlasu netřeba.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
