Sociální vyloučení (chápu to v kontextu jako uprchlíky) přivádí do bídy nejen vyloučené ale i jejich zemi. Povedená integrace uprchlíků otevírá nové trhy v zemích jejich původu. Neznám autora vysvětlení, a LN nečtu, přesto si dovoluji dát všeobecný komentář. Na tomto místě pouze z jednoho pohledu, i když je možné dojít k podobnému výsledku při použití druhých přístupů. Mnou zvolený přístup se nazývá historické echo. Nevím, zda se vůbec používá v ČR a současné vědě o historii. Na podstatě věci a komentáře to nic nemění.

Echo znamená knižně ozvěnu, hovorově upozornění na skutečnost, kterou adresát sdělení domněle nezná, nebo prostě ohlas. V informatice je echo nástroj pro výpis zadaného textu na standardní výstup. Často se používá ve skriptech pro výpis informativních hlášení. V Evropské komisi existuje přes dvacet let oddělení, které organizuje civilní pomoc při katastrofách a podobných jevech, které se také nazývá ECHO (EU Humanitarian Aid and Civil Protection department). Z lingvistického pohledu a pro potřebu příspěvku je možná zajímavé uvést, že echo není funkce, ale jazyková konstrukce, která nevyžaduje povinné uvedení argumentu do uvozovek.

Věda o historii používá pojem historické echo. Na příkladu argumentace, Kdyby nebylo první světové války, nebylo by druhé, je možné porozumět tomu, co se pod pojmem skrývá, co obsahuje. V tomto kontextu lze oprávněně klást otázku: Proč Německo začalo obě války? Otázka je platná, i když iniciátorem první světové války byla spíše skupina lidí, iniciátorem druhé světové války jednoznačně jedna osoba, Hitler.

Dále je si potřeba uvědomit hodnoty spojené s ponížením Německa po ukončení první světové války, Versailský mír, Weimarskou republiku, důvod renezance militarismu, samotnou válečnou zkušenost vojenských a politických elit a také obyvatelstva, které si zvyklo žít ve válečných podmínkách. Je celá řada dalších fenoménů, včetně sociálních jako nezaměstnanost, rozbití rodinných a sociálních vazeb, a v neposlední řadě propaganda, která vznikla již v 19. Století. A také příprava na válku, která se doposud očekávala vždy krátkou.

Toto očekávání krátké války je jedním z důvodů nadšení pro válku mnoha poltických a vojenských elit, včetně intelektuálních, spisovatelů, malířů, komponistů. Stačí si srovnat propagandu roku 1914 a 1939, a působení TV během války v Německu a dát si tuto skutečnost do spojení s bombardováním US všech přenášejících stanic TV, vše je jasné a srozumitelné. Do této skupiny k hodnocení patří také společný nepřítel Němců a Rusů, Polsko.