Situace po defaultu, terorismus na Severním Kavkazu, trvalý rozpad hospodářství a růst korupce, jsou jenom čtyři z nepředstavitelného množství výzev, kterým čelil prezident, a čelí i dnes. Málokdo z politologů může věcně vysvětlit paradoxy doby a jejich řešení v kontextu národní a světové situace. Ta vyžadovala talent, zkušenost a štěstí v identifikaci nezlomné vůle, zainteresovanosti občana v záchraně státu a v konsolidaci sil se zdravým rozumem. Na druhé straně mince jsou to analýzy a odvaha se postavit proti tomu, co se veřejnosti prodává jako globalizace, amerikanismus, apod. Po protestech (26.3.) částečně nezletilých Rusů proti korupci zůstávají nezodpovězené otázky. Mezi ně patří například: Co stojí za pro-Putinovou většinou? Co stojí za protesty? Proč reagoval Kreml pasivně, a většinově pouze policejní mocí?

Je nepopiratelné, že absolutní většina ruské veřejnosti, včetně bloggerů, reagovala tak, co se nechá popsat slovy: rozehnali je a správně udělali. To není výsledek amerických hrozeb o rychlé, smrtonosné a téměř nevylučitelné válce s Ruskem, které se téměř pravidelně objevují v západních a ruských médiích. Je to výsledek toho, že si protestující mladí ve velkých městech prostě neuvědomují, že byli zneužiti, že jsou částí korupce, protože rodiče mnohých protestujících patří k právě k těm kritizovaným. Nebo že se dostala do zpravodajství náhodou během nedělní návštěvy města. A sám iniciátor akcí, trestaný manipulátor se dřevem Navalnyj, nemůže být daleko od korupce. Nemůže mít prostředky k organizaci protestů v Rusku a všeho dalšího s nimi spojeného pouze ze své práce. To znamená, někdo má potřebu ho zviditelnit. Přitom je jedno, zda jsou to vnější, nebo vnitřní síly a struktury, mající potřebu probudit zájem o vyšší účast v příštích prezidentských volbách, v 2018. Zpravodajství o protestech vně oficiálních medií dovoluje mi představit si, že dochází k zásadní změně přístupu a přijímání informace a politických zvěstí mladou ruskou generací. To samé se může projevit i v Evropě, včetně ČR. Co mám na mysli?