Jan Campbell: Putin, protesty a volby

30.03.2017 12:29 | Zprávy
autor: PV

Před 17 roky, 26. března 2000 se uskutečnily prezidentské volby v Ruské federaci. Přesvědčivě je vyhrál Vladimír Putin před Gennadijem Zjuganovem. Ten obdržel 29% hlasů. Čtyři roky později, 2004, prezident Putin vyhrál opět, s výsledkem 71,31%. Pak byla čtyřletá pauza, než se vrátil do Kremlu. Připomínám Putina proto, že stojí za to si představit, co udělal za pouhých 17 let u moci pro Rusko, pro světový mír, a v neposlední řadě i pro srovnávací analýzy týkající se nejenom vývoje EU, ale i voleb v EU. Jen málokdo z veřejnosti opravdu zná skutečné poměry v Rusku roku 2000 a dnes.

Jan Campbell: Putin, protesty a volby
Foto: www.kremlin.ru
Popisek: Prezident Ruské federace Vladimir Putin

Situace po defaultu, terorismus na Severním Kavkazu, trvalý rozpad hospodářství a růst korupce, jsou jenom čtyři z nepředstavitelného množství výzev, kterým čelil prezident, a čelí i dnes. Málokdo z politologů může věcně vysvětlit paradoxy doby a jejich řešení v kontextu národní a světové situace. Ta vyžadovala talent, zkušenost a štěstí v identifikaci nezlomné vůle, zainteresovanosti občana v záchraně státu a v konsolidaci sil se zdravým rozumem. Na druhé straně mince jsou to analýzy a odvaha se postavit proti tomu, co se veřejnosti prodává jako globalizace, amerikanismus, apod. Po protestech (26.3.) částečně nezletilých Rusů proti korupci zůstávají nezodpovězené otázky. Mezi ně patří například: Co stojí za pro-Putinovou většinou? Co stojí za protesty? Proč reagoval Kreml pasivně, a většinově pouze policejní mocí?

Je nepopiratelné, že absolutní většina ruské veřejnosti, včetně bloggerů, reagovala tak, co se nechá popsat slovy: rozehnali je a správně udělali. To není výsledek amerických hrozeb o rychlé, smrtonosné a téměř nevylučitelné válce s Ruskem, které se téměř pravidelně objevují v západních a ruských médiích. Je to výsledek toho, že si protestující mladí ve velkých městech prostě neuvědomují, že byli zneužiti, že jsou částí korupce, protože rodiče mnohých protestujících patří k právě k těm kritizovaným. Nebo že se dostala do zpravodajství náhodou během nedělní návštěvy města. A sám iniciátor akcí, trestaný manipulátor se dřevem Navalnyj, nemůže být daleko od korupce. Nemůže mít prostředky k organizaci protestů v Rusku a všeho dalšího s nimi spojeného pouze ze své práce. To znamená, někdo má potřebu ho zviditelnit. Přitom je jedno, zda jsou to vnější, nebo vnitřní síly a struktury, mající potřebu probudit zájem o vyšší účast v příštích prezidentských volbách, v 2018. Zpravodajství o protestech vně oficiálních medií dovoluje mi představit si, že dochází k zásadní změně přístupu a přijímání informace a politických zvěstí mladou ruskou generací. To samé se může projevit i v Evropě, včetně ČR. Co mám na mysli?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Grónsko

Dobrý den, pane Turku, zajímalo by mě, co si myslíte o tom, jak se chce Trump zmocnit Grónska? Podle všeho nevylučuje ani vojenskou akci.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Poslední bitva o Metropol vzplála aneb Hejtmanův pláč na špatném rameni

15:57 Zdeněk Lanz: Poslední bitva o Metropol vzplála aneb Hejtmanův pláč na špatném rameni

Tématu odkupu Metropolu v Českých Budějovicích se v minulých dnech věnovalo hned několik článků.