Jan Campbell: Teror v Petrohradu

05.04.2017 11:52 | Zprávy

Abychom mohli lépe pochopit, co se v úterý událo v ruském Petrohradu, městě založeném 27. května 1703, dnes s více než 5 miliony obyvatel, není od věci si uvědomit několik aspektů kontextu, ve kterém se teroristický útok odehrál. Jedním z nich je skutečnost, že se nacházíme v globální válce. Jak by se tato válka nepojmenovávala v jednotlivých státech světa, lze v ní identifikovat mimo jiné dva rozhodující komponenty: teroristickou a politickou. O terorismu se mluví a píše tolik, že se nedostává času ani místa na mluvení a psaní o politické válce.

Jan Campbell: Teror v Petrohradu
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Teror v Petrohradu

Oddělené pojednávání teroristické komponenty od politické tak dovoluje tvrzení ministrů a premiérů, která neobstojí v profesionálním hodnocení. Je tomu již proto, že globální válka může jenom dočasně sjednotit část bojujících států a jejich bezpečnostní služby. Na druhé straně této mince je skutečnost, že nejefektivnějším bojovníkem proti teroru je teroristický, nebo diktátorský stát. V žádném případě nne stát demokratický. Rozhodl li se demokratický stát bojovat proti teroru demokratickými prostředky, jak se masová média nás snaží přesvědčit, bude oslavován posmrtně. Odpovědnost za stát a bezpečnost jeho občanů nese totiž výlučně vláda, nebo vůdce či vůdci, žádná demokratická struktura, nebo národ. Z toho vyplývá, že stát nelze řídit jako firmu, ve které se neustále hledá potenciál k úspoře.

Politická válka současnosti mimo jiné dokazuje, že sjednocení států (například Ruska, Číny, USA, EU) v boji proti terorismu je mystifikací skutečnosti. Je tomu proto, že je-li jedna strana konfliktu označována jako teroristická v Rusku (nepřítel), je tatáž strana konfliktu označována na Západě jako bojovník za demokracii (prostředek). Požívá výhody a podporu do té doby, než splní úkol. Takovéto hodnocení účastníka války nemůže vést k opravdovému sjednocení v boji. Proto je nezbytné si uvědomit v kontextu politické války také válku obrazů. Současné válečné obrazy obsahují osobnost prezidenta Putina, strategii nestabilnosti, nepovolených protestů, ochranu svobody projevu, finančních toků, klevetu, propagandu, a v neposlední řadě Západem relativně úspěšně zasazený a přijatý plod přesvědčení u části mladé a střední ruské generace o tom, že vlast, Rusko, je největším nepřítelem Rusů.

Slovo terorismus bylo odvozeno z latinského terrere nebo deterrere, strašit nebo zastrašovat. Já dodávám: mstít. Terorismus je vojenskou taktikou už od dob Říše římské. Poprvé byl termín použit během Francouzské revoluce v souvislosti s Vládou teroru. Někteří odborníci tvrdí, že moderní terorismus se zrodil v carském Rusku. Podle Alexe Abelly a Scotta Gordona dnešní definice slova terorismus pochází z období vojenských akcí v Palestině v letech 1946 až 1947 během formování Izraele. Jeden autor vytvořil dokonce kolekci více než sto definicí terorismu. Z hlediska mezinárodního práva se rozdělují činy na kriminální a válečné. Terorismus spadá do kategorie válečného činu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Komunisté

Myslíte, že SOCDEM pomůže se dostat Komunistům zpět do Sněmovny? Podle mě je to přesně naopak. A vás se ptám, proč myslíte, že řada voličů i dnes volí komunisty? Nemyslíte, že je to i vaší vinou, protože neumíte dělat sociální politiku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Křeček: Úroda obilovin bude podprůměrná

15:16 Štěpán Křeček: Úroda obilovin bude podprůměrná

„Česká republika bude nadále soběstačná v produkci základních obilovin. Jejich úroda však bude letos…