Národní svátek udělování medailí, který založil Václav Havel, považuji za frašku. Podle mého názoru by mělo být prezidentské ocenění něčím výjimečným, vzácným a důstojným. Mělo by jít o zcela výjimečné jedince. Kdybych se měl vyjádřit čísly, tak nejvíc 10 lidí ročně.

Zvláště v oblasti kultury je to problematické. Urazilo mě udělení řádu Bílého lva Zdeňku Svěrákovi. Jeho film „Kolja“ je podbízivá agitka nalíčená na získání Oskara. Nejurážlivější scéna je česká matka, učitelka hudby, inteligentní stará dáma, která se odmítne bavit s dítětem jen proto, že mluví rusky. Žádná normální česká matka by to neudělala.

Mnohá ocenění by mohla probíhat v rámci povolání, tedy zvýšením platu nebo zvláštní prémií, jiné místními či krajskými orgány. Čin malého chlapce je nanejvýš chvályhodný, ale prezidentské vyznamenání slouží k něčemu jinému.