Ozbrojený boj se nyní nevede o rozsáhlé území, ale spíše o klíčové body, kterými jsou zejména rafinerie v Bajdží a také letiště v severoiráckém Tall Afaru.
V rukou ISIL je nově také bývalá továrna na chemické zbraně Musanna, v ní už zřejmě nebyl žádný materiál využitelný k výrobě chemických zbraní.
Musanna však leží pouhých 70 kilometrů od Bagdádu a v hlavním městě vládne atmosféra obležení. Na ulici jsou vidět vojenské jednotky a možnost, že by ISIL na toto mnohamilionové město skutečně zaútočil, se bere vážně.
Není to však zdaleka jisté, protože z hlediska ISILu by dobytí Bagdádu nebo jen jeho ohrožení možná bylo propagandisticky výhodné, ale z pragmatického hlediska by šlo o zbytečnou ztrátu sil. A jak se zdá, Abú Bakr Bagdádí, který ISIL vede, je mužem velmi pragmatickým.
Premiér Málikí se zatím snaží konsolidovat iráckou armádu, která tak zklamala při počátečním útoku ISILu na severu. Jednotky irácké armády se seskupily severně od Bagdádu a připravují se k boji. Zda je irácká armáda opravdu připravena, je otázkou, stejně jako to, zda čeká na správném místě – ISIL možná jen odvedl pozornost od jiných míst.
Tím, že Bagdádí svým rychlým postupem vyvolal takovou paniku, přiměl premiéra Málikího a některé další šíitské osobnosti, aby se uchýlili k protisunnitské propagandě a volání do zbraně ve jménu šíitského vyznání, čímž vlastně pomohl šíření své vlastní verze toho, o co v Iráku jde – tedy nesmiřitelného sunnitsko-šíitského konfliktu.
Irácká vláda se v posledních dnech také snažila zapojit do hry o budoucnost Iráku americké jednotky. Prezident Obama se však zcela evidentně nechce nechat vtáhnout do situace, v níž je třeba udělat politické kroky dříve, než se začne situace rozmotávat po vojenské stránce.
Americký prezident Barack Obama tedy přislíbil provést nanejvýš cílené vojenské akce, a to jen pokud si to vyžádá situace. Neslíbil poslat pozemní jednotky, i když si nechal otevřenou cestu pro užití vojenského letectva. Zatím se americká armáda soustředí na zpravodajskou činnost a buduje operační centra v Bagdádu a na severu země.
Američané se přesto stále znovu a znovu vracejí k tomu, že situaci v Iráku je nejdříve nutno řešit politicky. Přeloženo do přirozeného jazyka to znamená, že by nejraději donutili premiéra Málikího k rezignaci. Washington ho totiž nikoli bez důvodu považuje za předního viníka rozvrácení národního dialogu v Iráku, jehož odchod by další politické řešení odblokoval.
Málikí však odstoupit nehodlá a je ochoten obětovat mnoho životů, aby on sám politicky přežil. Ještě tento týden vyrazí do Iráku americký ministr zahraničí John Kerry, aby iráckého premiéra alespoň přiměl k smířlivým krokům vůči ostatním hráčům v Iráku. Konkrétně jde o to, aby Málikí jednal s arabskými sunnity a Kurdy a získal je na svou stranu.
Do té doby se Američané budou snažit vyhnout jakémukoli přímému zapojení do operací, protože by i případné vítězství nad ISILem považovali jen za dočasné řešení. Proto také viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru vyzval Málikího a další politiky, aby spolupracovali v bezpečnostních otázkách a uspíšili sestavení vlády.
V tom se Washington pěkně shoduje s nejvlivnějším iráckým šíitským duchovním. Ajatolláh Alí Sistání vyzval politiky, aby urychleně sestavili novou vládu po dubnových volbách a aby parlament začal pracovat v novém složení. Boje na severu země podle něj nejsou důvodem k odkladům.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
