Jan Fingerland: Neklidný duch St. Louis aneb Afroameričané za časů Obamy

14.08.2014 16:45

Nekonečný seriál afroamerických mladíků zabitých při potyčce s policií a následných nepokojů má další pokračování. Kolikáté už, nikdo nespočítá. To, co je tentokrát jiné, je kontext – totiž nyní již téměř šestileté prezidentství prvního prezidenta černé pleti.

Jan Fingerland: Neklidný duch St. Louis aneb Afroameričané za časů Obamy
Foto: Fanpop
Popisek: Americký prezident Barack Obama

Na počátku bouří v Missouri stál zatím nevyjasněný incident, při kterém se do konfliktu s policisty dostal osmnáctiletý Michael Brown. Jeden z policistů ho už v policejním autě postřelil a znovu vystřelil, když byl už mimo vůz. 

To bylo v sobotu. Během následujících dnů a noci následovaly nepokoje, při kterých se rabovalo, zapalovalo a drancovalo. Policie nasadila stovky mužů a zatkla desítky lidí. Střílelo se gumovými projektily a granáty se slzotvorným plynem, přičemž se jen v samotné čtvrti Ferguson města St. Louis odehrála další přestřelka, při které policisté zabili dalšího černého mladíka. 

Jiná žena byla za dosud nevysvětlených okolností postřelena do hlavy a další mladík zemřel v Kalifornii, kde je tedy také zaděláno na nepokoje. Brownova rodina vyzývá ke klidu a žádá, aby výtržníci nezneužívali jméno jejich tragicky zemřelého syna pro páchání násilí. 

Případ Michaela Browna trochu připomíná smrt Trayvona Martina, mladíka, kterého předloni zastřelil příslušník místní domobrany na Floridě. Údajně se tak stalo při fyzické potyčce. Vloni byl údajný pachatel, který byl sám částečně hispánského původu, zproštěn viny, což vyvolalo další nepokoje. 

Po Martinově smrti prezident Obama prohlásil, že tak jako Trayvon by vypadal jeho syn, kdyby nějakého měl. Za to byl prezident kritizován s tím, že před vynesením rozsudku de facto označuje usmrceného muže za nevinnou oběť. Tentokrát Barack Obama pouze vyzval ke klidu. 

Málo kdo rozumí problémům afroamerické komunity lépe než současný prezident. Vyrůstal sice na rasově poměrně harmonické Havaji, ale jako dospělý se zabýval právě prostředím znevýhodněných afroamerických čtvrtí velkých amerických měst. Tedy místa, kde se tři čtvrtiny dětí rodí svobodným matkám a kde třetina mladých mužů černé pleti je v nějakém stupni trestního řízení. 

Tak vypadá i dějiště posledních nepokojů Ferguson. Je to chudé předměstí St. Louis, kde žijí převážně nezaměstnaní lidé, z nichž jsou dvě třetiny Afroameričané. Podle místního šerifa je zde vysoká zločinnost, ale malé rasové problémy. Z jedenapadesáti fergusonských policistů jsou ovšem jen tři černé pleti. 

Proto se debata ve Spojených státech také soustředila na otázku, jak je Michael Brown prezentován v médiích. Zprvu obíhala jeho fotografie v uniformě středoškolského studenta, poté ji však nahradil snímek urostlého, téměř dvoumetrového muže v basketbalovém tílku s gestem, které připomíná kulturu kriminálních gangů. 

Podobný efekt však působí i obráceně, po smrti Trayvona Martina dala rodina do oběhu několik let starou fotografii, na které byl Martin ještě chlapec. Více než o podstatu věci se tedy před veřejností bojuje obrazy, které působí na emoce. 

Obamova situace ve vztahu k veřejnosti není jednoduchá, musí totiž balancovat mezi svou identitou prvního afroamerického prezidenta, a svou úlohou být prezidentem všech. Musí se také pomalu připravovat na to, že bude sečtena a zhodnocena jeho éra, a to i z hlediska afroamerické komunity. 

Podle průzkumu z loňského srpna během Obamova prezidentství střední příjem afroamerické domácnosti klesl o téměř jedenáct procent. To je nepochybně způsobeno ekonomickými potížemi, které Obama zdědil. Ovšem střední příjem hispánské rodiny snížil jen o 4,5 procenta a u bílých rodin o 3,6 procenta, tedy v obou případech mnohem méně. 

To zvláště kontrastuje s tím, že například v 80. letech za prezidentství Ronalda Reagana příjmy afroamerických domácností rostly, a to výrazně více než u bělochů. 

Dědictví prvního afroamerického prezidenta tedy bude, co se týče dopadů na komunitu, k níž se hlásí, spíše smíšené. Malé děti si nepamatují jiného prezidenta než muže černé pleti. Ovšem zároveň většina Američanů Obamu v průzkumech označila za „míšence“. Dokonce i mezi Afroameričany ho za černocha označilo jen asi pětapadesát procent dotázaných. 

Obama se tedy možná zapíše jako první afroamerický prezident, který nebyl součástí černošské komunity.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…