Dnes v půl sedmé ráno evropského času – a tedy ještě v neděli času amerického – přistála na planetě Marsu americká pojízdná laboratoř Curiosity, neboli česky Zvídavost. Jelikož laboratoř váží téměř tunu, je velikostí srovnatelná s vojenským automobilem džíp a navíc šlo o pokus o přistání uvnitř vybraného 150ti kilometrového kráteru s pět kilometrů vysokou horou uprostřed, musela být laboratoř zbrzděna k měkkému dosednutí na povrch zcela novým a nevyzkoušeným způsobem. Sedmiminutové zabrzdění z meziplanetární rychlosti 21.000 kilometrů za hodinu a samo přistání tak bylo podle vědců a techniků z kalifornského institutu JPL, který kosmické sondy už po řadu desetiletí staví a řídí, „sedmi minutami strachu“.

Název se ujal ještě během osmiměsíčního a téměř 570 milionů kilometrů dlouhého letu kosmického výzkumníka ze Země proto, že po zbrzdění v atmosféře planety, odhození tepelného štítu a dalším snížení rychlosti padáky, se měly automaticky zapnout brzdící rakety tzv. ,,nebeského jeřábu‘‘ a ten měl v prakticky nulové rychlosti spustit z výšky osmnácti metrů šestikolovou laboratoř na povrch na třech nylonových lanech. Ta pak měla být odpojena, jeřáb odletět do vzdálenosti asi tří set metrů a dopadnout tam na povrch.

Zda se to vše podařilo, nevěděli v kalifornské JPL dalších 14 minut, po které letí rychlostí světla signál z Marsu, až do doby, kdy na kolech pevně usazená Curiosity vyslala na Zem první malé černobílé snímky vlastního stínu na povrchu a jednoho z kol. Vědci a technici na Zemi vyskočili od monitorů a vypukl jásot a objímání a za chvíli se s blahopřáním ozval telefonem i prezident Obama a označil přistání za historický úspěch. Vše vysílala americká kosmická agentura NASA v přímém přenosu, například i na obří obrazovku na newyorském náměstí Times Square a v olympijském Londýně se v přírodovědeckém muzeu sešlo na dvě stovky vědců a dalších zájemců a sledovali přímý přenos z přistání na velké obrazovce.