Ti jak známo vtrhli téměř bez odporu místní armády do země ze Sýrie, jejíž severovýchodní část už nějaký čas v boji proti baathistické diktatuře prezidenta Assada ovládají a experti i politici se přou ohledně důvodů proč organizace tak zesílila. Britští bezpečnostní experti se také v této souvislosti silně obávají, že jejich zfanatizovaní muslimští občané se z Blízkého východu vrátí do Británie s bojovými zkušenostmi a budou je tam chtít uplatnit teroristickou kampaní.
Diskusi otevřel už před týdnem bývalý labouristický premiér Tony Blair, který prohlásil, že Západ by v Iráku měl přímo zasáhnout a dodal, že nynější situace nemá nic společného s invazí z roku 2003 a odstraněním diktátora Saddáma Husajna, kterou spolu s americkým prezidentem Bushem inicioval.
Blair kritizoval jako „bizarní“ tvrzení, že právě tehdejší invaze způsobila nestabilitu v zemi odstraněním diktátora, tedy místního „silného muže“, který „by byl nyní schopen postavit se extrémistům ISIL“. Blair napsal, že revoluce tzv. „arabského jara“ v roce 2011 by byly smetly i Saddámovu diktaturu a dodal, že „skutečností je, že celý Blízký východ i okolí prodělává obrovskou, bolestivou a pomalou proměnu a my se musíme oprostit od dojmu, že jsme to zavinili“.
Na rozdíl od Afghánistánu, vysvětlil Blair, že by nebylo zapotřebí účasti pozemních vojsk, ale postačily by přesně cílené letecké údery pilotovanými či bezpilotními letouny, tak jak se k nim začali nyní klonit Američané. Bývalý britský premiér, nyní zvláštní velvyslanec pro Blízký východ ovšem také dodal, že nynější události v Iráku „ jsou předvídatelným důsledkem neschopnosti Západu intervenovat proti Assadově režimu v Sýrii a je stále v našem zájmu tam situaci stabilizovat.
Jak známo, britský parlament i americký kongres odmítly před časem schválit přímý vojenský zásah proti Assadovi, kterého tehdy podporovalo Rusko a výsledkem je zničená země a režim i přes mezinárodní dohodu stále používající chemické zbraně.
Proti Blairovým tvrzením ohledně svržení Saddáma vystoupil londýnský starosta Boris Johnson, bývalá labouristická ministryně pro mezinárodní rozvoj Clare Short a bývalý britský velvyslanec v Americe v oněch letech Sir Christopher Meyer.
Blairova tvrzení ovšem podpořili jiní politici a co je významné i britští muslimové, například předseda Asociace Iráčanů v Británii Džabar Hasan, podle kterého bylo svržení Saddáma legitimní a správné, ale nesprávná byla poválečná strategie a předčasné stažení spojenců z Iráku. Hasan dodal, že je nyní nutné také odhalit, které země extrémisty ISIL podporují a že důkazy hovoří o Saudské Arábii a Kataru.
Podobně argumentoval v článku v londýnském večerníku Evening Standard i předseda muslimské Nadace Quilliam a liberální činovník Mádžíd Navaz. Ten sice kritizoval invazi Iráku, ale zároveň vyzval zejména amerického prezidenta Obamu k zásahu a dodal, že naše (tedy západní) „nechuť kdekoli zasáhnout – i když by to bylo oprávněné – posiluje nejhorší formy terorismu“. S tím – alespoň v případech Sýrie či nyní Iráku - nelze než souhlasit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
