Německem otřásá kauza Böhmermann. Je nejen zkouškou svobody projevu pod tlakem imigrantské reality, ale také testem toho, jak hluboko je ochotna klesnout kancléřka Merkelová ve svém submisivním vztahu s tureckým macho - prezidentem Recepem Erdoganem.

Jak známo, na konci března odvysílala německá televize NDR videoklip písně „Erdowie, Erdowo, Erdogan“, k níž napsal text satirik a komik Jan Böhmermann. Turecký prezident Erdogan se rozzuřil k nepříčetnosti, německý velvyslanec musel v Ankaře na kobereček a byl důrazně vyzván k satirikově potrestání.

Vyděrač z Ankary

Kancléřka Merkelová přičinlivě připustila, že to komik možná trochu přehnal a že se to rozhodně bude řešit. Erdogan je oprávněně přesvědčen, že má Merkelovou v hrsti, protože od jeho postoje k imigrantské vlně se odvíjí nejen její budoucí kariéra, ale i osud celého Německa a všech jeho satelitů (včetně ČR). Erdoganova výzva k "popravě komika" se tak nesla pod vlajkou "předem splněno", což se následně i potvrdilo.

Satira málokdy dokáže napravit. Proto nechť není pouze úsměvná, ale i sžíravá, aby hlupáky, které nemůže polepšit, aspoň poleptala

Kdyby se Německo (Merkelová) chovalo jako suverénní stát, mávlo by nad Erdoganovým povykem rukou. Německo ale není suverénní stát, protože Merkelová jej učinila rukojmím ve spárech vyděrače. Je v pozici, do které se dostalo samo a s sebou stáhlo celou Evropu, tedy tu její část, kterou vydírá dotačními penězi.