Samotné rozhodnutí, vedené racionálními pohnutkami, nelze hodnotit jinak než pozitivně. Postavilo se totiž neustálému ideologickému tlaku politiků, zachraňujícímu to, co se již neodvratně rozpadá. Tlaku, který se snaží uměle stmelovat ekonomicky nehomogenní regiony a řešit morální zadlužovací hazard vlád (resp. také některých evropských bank) dalšími dluhy. Euroval jistě není pro racionálně uvažující ničím jiným, než řešením problému na úkor těch, kteří ho nezpůsobili a marným pokusem o záchranu toho, co umělými intervencemi dlouhodobě zachránit ani nejde.

V širším kontextu je však tato krátkodobá stopka bohužel bezúčelná, až zbytečná (tím samozřejmě nechci říct, že neměla být vystavena - minimálně jako jasné gesto). Daň, kterou za to slovenská pravice resp. celý stát politicky zaplatí, bude zřejmě velmi vysoká. Aparát Evropské unie si zcela jistě najde cestu, jak si ve svých utopistických plánech s tímto malým zádrhelem poradit. Zřejmě ani to však nebude nutné, neboť Slovenská národní rada bude hlasování opakovat již za účasti „hujerovsky" naladěného SMERu. Evropská unie i její patolízalové jinou odpověď než „ano" prostě slyšet nedokážou. Pokud jiná odpověď přesto padne, nechají toto „nepochopení širšího kontextu" revidovat tak dlouho, než patřičný hříšník nedojde „pozitivního pochopení" a kajícně neuzná svůj původní omyl. Ostatně, již jsme toho byli mnohokráte svědky...