Povinností Ministerstva obrany je vytvořit podmínky, aby Armáda České republiky byla schopna plnit základní úkol, kterým je podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, připravenost k obraně České republiky. To znamená zajištění obrany též vzdušného prostoru České republiky, a to takovým způsobem, aby území České republiky nemohlo být narušeno podobně, jak se tomu stalo nedávno v Polsku, kdy polská protivzdušná obrana nebyla schopna zlikvidovat většinu z několika pomalu letících dronů, ať už přilétly odkudkoliv. 

Česká armáda k takové obraně nepotřebuje nezbytně nejmodernější nadzvukové stíhačky páté generace, vyzbrojené raketami, které v hustě osídlených oblastech napáchají více škody než případné drony. Česká armáda potřebuje být vyzbrojena a vycvičena tak, aby mohla efektivně vykonávat obranné činnosti v reálných podmínkách, tak jak jí to ukládá zákon. 

V případě, že by armáda selhala dokonce i v takovéto poměrně banální kauze, nesmí vláda České republiky činit pokus vytvořit z toho casus belli proti předem ideologicky nařčenému nepříteli. Je povinna zajistit, aby každý takový incident byl nejprve důkladně a hlavně nestranně vyšetřen, a aby byla dána šance se plnohodnotně bránit i potenciálnímu viníkovi. 

Odpovědností vlády České republiky by však v takovém případě bylo vyvodit nejpřísnější důsledky ze selhání armády, a to okamžitým odvoláním jak příslušných armádních velitelů, od nejvyšších počínaje, protože nesplnili požadavky zákona č. 219/1999 Sb. Stejně tak by musela vláda odvolat odpovědné politiky na ministerstvu obrany, od nejvyšších počínaje, protože nesplnili základní povinnosti, uložené jim zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.