Návrh podpořilo 60 senátorů z celkového počtu 84. Rezoluce současně vyzývá dolní komoru parlamentu (Sejm), aby 11. červenec byl vyhlášen „Národním dnem vzpomínky na oběti genocidy spáchané spáchané ukrajinskými nacionalisty na občanech II. polské republiky“. Nejhorší vraždění se uskutečnilo v roce 1943 v průběhu tzv. Volyňského masakru. Oběťmi ukrajinského etnického čištění se stali také Rusové, Židé, Češi či Arméni. Lidé byli vražděni střelbou, kosami, vidlemi, sekerami, pilami, noži, kladivy a dalšími nástroji, došlo k upalování v kostelech a stodolách.
Senátní rezoluce současně vyslovuje vděčnost těm Ukrajincům, kteří riskovali své životy a Polákům pomáhali. V Sejmu se o podobné rezoluci hlasovalo již v roce 2013, ale nedošlo k jejímu přijetí, pravděpodobně díky tehdejší parlamentní většině tvořené zejména Občanskou platformou Donalda Tuska. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes sice ve Varšavě položil květiny u památníku povražěných, ale včera v Kysjevě rozhodli o pojmenování jdnoho z hlavních prospektů jménem Stepana Bandery, jednoho z nejdůležitějších strůjců masakru. Nejen v tomto kontextu ja pak Porošenkův krok falešným.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
