Úžasná byla scéna rozhovoru mezi Davidem Lloydem George a Tomášem Garrigue Masarykem, ve které budoucí československý prezident tahal za kratší konec a argumentačně nestačil.

Významný britský politik, ministr financí a od roku 1916 britský premiér David Lloyd Masaryka při setkání na začátku I. světové války nešetřil. Právem mu vytkl jim hlásané absurdní historické nesmysly ohledně české státnosti. Například tvrzení, že Češi měli svůj stát již v 7. století, je lživé. Tehdy údajně naše území dorazil franský kupec Sámo a založil hrad Vogatisburg, o kterém nikdo neví, kde stál. Slované žijící tehdy na území Čech a Moravy v té době neuměli číst ani psát a údajný kmenový svaz vedený Sámem nelze v žádném případě považovat za stát, protože mu atributy státu jako například fungující státní správa, školství atd., chyběly.

Mezi další násilné konstrukce patří názory, že Velká Morava byl prvním společným státem Čechů a Slováků a teorie tzv. československého národa. V 9. století žádní Češi a Slováci neexistovali a na území Velké Moravy žilo slovanské obyvatelstvo, které o nějakých Češích a Slovácích nemělo ani potuchy. A k československému národu podotkl Lloyd George, že „Slováci jistě ani nemají tušení, že jsou součástí něčeho takového.“ Koneckonců tuto myšlenku Slováci nikdy nepřijali a dávali to Čechům opakovaně důrazně najevo. Lloyd George byl proto skeptický k vzniku Československa a také Jugoslávie, a dával najevo přesvědčení, že soužití „husitských“ Čechů (drtivá většina Čechů se tehdy ve skutečnosti hlásila k římskému katolictví) a katolických Slováků, v druhém případě pak pravoslavných Srbů a katolických Chorvatů, nic dobrého nepřinese. Nakonec se ukázalo, že měl pravdu.