Oslavy konce II. světové války v Pekingu proto byly podvodem na historické pravdě. To zřejmě pochopili představitelé Západu, kteří na ně vyslali pouze ministry zahraničních věcí, velvyslance apod. Domnívám se, že to vzhledem k čínskému významu v bojích s Japonskem stačilo. Obchodovat s Čínou ano, ale podlézat jí nikoli. Ona přehnaná servilita, kterou předvedl Miloš Zeman, obecně škodí, a ani Číňané ji nemají rádi. Jinde na Západě to pochopili a zachovali se podle toho.

Pravdou je, že Japonci už v roce 1931 obsadili Mandžusko, které Peking považoval za své území. V roce 1937 pak Japonci vtrhli do samotné říše středu a téměř bez vážnějšího odporu obsadili rozsáhlá území včetně klíčových měst Pekingu, Šanghaje a Nankingu. V tom posledně jmenovaném se dopustili hrůzných masakrů a povraždili statisíce lidí, ale o tom není tento blog. Faktem je, že čínská armáda nebyla pro svého protivníka vážným soupeřem.