Tu knihu by si měli přečíst všichni, kteří jsou malověrní a bojí se razantně bojovat se zlem. Americký prezident Ronald Reagan kompromisy s komunisty nedělal, protože pochopil, že představují nebezpečí, které je nepřátelské lidské civilizaci, a musí být zničeno. Smutné však je, že jeho rozhodnost neměl s výjimkou Harryho Trumana žádný z poválečných obyvatel Bílého domu. Velmi ho například zklamal Dwight David Eisenhower, který v roce 1956 jen nečinně přihlížel tomu, jak Rusové v Maďarsku brutálně potlačili tamní protikomunistické povstání. Američtí prezidenti se bohužel většinou jednali ve stylu, my víme, že Sovětský svaz a východní blok se chovají násilně a agresivně, ale nebudeme je raději dráždit.

A tak Rusové v éře socialismu masivně vyzbrojovali teroristy po celém světě, což pokrytecky nazývali podporou národněosvobozeneckého boje. Společně se svými východoevropskými spojenci platili různá tzv. mírová hnutí. Tak např. Stasi měla na výplatní listině organizaci Generálové proti válce. Tu tvořili penzionování důstojníci států NATO, kteří protestovali proti jaderným raketám v západní Evropě, přitom ty ruské na Východě jim nevadili. Dále byly komunisty placeny i teroristické skupiny jako Frakce rudé armády v západním Německu nebo Rudé brigády v Itálii.

Ronalda Reagana štvalo, že Západ všude ustupuje. Velmi ho například mrzelo americké vyklizení jižního Vietnamu. On totiž patřil k těm, kteří naopak chtěli přímo vojensky zaútočit na severní Vietnam, jenž byl agresorem u svého jižního souseda.