Jan Ziegler: Rusko zavinilo potíže s imigranty, tak ať si je vezme

16.06.2015 19:29

Na současné potíže s přistěhovalci nám zadělali hlavně komunisté a to zcela idiotskou politikou dekolonizace ve jménu tzv. práva národů na sebeurčení. Největším stoupencem a propagátorem tohoto podvodu byl Sovětský svaz.

Jan Ziegler: Rusko zavinilo potíže s imigranty, tak ať si je vezme
Foto: Facebook Jana Zieglera
Popisek: Jan Ziegler

Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vzpomínali, jak ještě na konci čtyřicátých let minulého století se po Africe za koloniální éry, kterou oba projeli napříč ze severu na jih, dalo cestovat bezpečně. „Za celou tu dobu se nám s výjimkou drobné krádeže nic nestalo, dnes tam běloch může být rád, že ho nezabijí,“ řekl k tomu Hanzelka. To zní nyní jako utopie.

Komunisté jsou hlavními viníky současného rozkladu tzv. třetích zemí. V padesátých letech minulého století oni a jejich pátá kolona v západních zemích začali vykřikovat cosi o utiskovaném lidu v koloniích. A tak Sovětský svaz společně se svými satelity začal v rámci oslabení Západu prosazovat tzv. právo národu na sebeurčení. Ze strany Rusů, kteří si prostřednictvím SSSR sami porobili jiné národy, to byl přitom jen obří kolosální podraz. Výsledkem byly chaos a miliony mrtvých. To je prvotní příčina rozvratu v severní Africe a nástupu radikálního islámu.

Brutální vyvražďování Francouzů v Alžírsku 

Britský ministr vnitra v Churchillově válečném kabinetu labourista Herbert Stanley Morrison řekl v souvislosti s dekolonizací moudrá slova. „Je to jako dát desetiletému dítěti klíče od domu, pistoli a číslo bankovního konta.“  Já dodávám, že dekolonizace zemí Afriky a Asie je to samé, jako uplatnit právo na sebeurčení v dětském domově. Ty konce si umí představit každý rozumný člověk. Chovanci v lepším případě vyženou, v horším zabijí vychovatele, rozkradou, co se dá, dům zdevastují, a pak se rozutečou po okolí, které začnou terorizovat.

A tohle přesně byla dekolonizace. Umožnila nezávislost zemím, které na to nebyly připraveny, protože neměly dost lidí schopných řídit stát. Výsledkem pak nutně musel být totální rozvrat. Markantně se to ukázalo například v roce 1975 v Angole, kdy po vyhlášení nezávislosti odešlo ze země na milion Portugalců, v zemi vypukla občanská válka, která vzala život desetitisícům lidí, a tato země se bez kvalifikovaných lidí málem zhroutila.

Komunistům v žádném případě nešlo o zlepšení života obyčejných lidí v koloniích, jim se jednalo pouze o moc a potenciální spojence v boji za ovládnutí světa. Proto podporovali tzv. národněosvobozenecká hnutí, ve skutečnosti však obyčejné teroristy. Dokazuje to i příklad 

alžírské tzv. Fronty národního osvobození, francouzsky Front de Liberation Nationale (FLN), kterou slušní Francouzi právem pokládali za fašistickou zločineckou organizaci. FLN údajně v padesátých a šedesátých letech minulého století zápasila za svobodné Alžírsko zbavené francouzské vlády. Její boj se však rovnal masovému vraždění francouzských civilistů bez rozdílu věku a pohlaví žijících v Alžírsku a také Alžířanů, kteří ji odmítali.

V srpnu 1955 hrdlořezové z FLN v Ain-Abid u Constantine doslova rozsekali na kusy 37 Evropanů, z toho deset dětí mladších patnácti let. Muži měli useknuté ruce a nohy, děti roztříštěné hlavy a vyhřezlé mozky, ženy rozpáraná břicha a vyvrhnutá střeva. Jedna běloška měla rozříznutou dělohu, do níž vrahové nacpali její pětidenní rozřezané novorozeně. To bylo horší jak řádění SS za II. světové války, ovšem komunistům a jejich stoupencům, kteří se tolik pohoršují nad bratry Mašíny, tohle nevadí. A dokonce tyhle zločince obdivují.

Stejnou taktiku jako alžírští zabijáci přitom zvolili i další údajní národněosvobozenečtí bojovníci v mnoha dalších afrických a asijských zemích.

Byla to dekolonizace, která umožnila v Africe dostat se k moci zrůdám, jakými byli diktátoři, středoafrický Jean Bokassa, dokonce podezřelý z kanibalismu a ugandský Idi Amin s výstižnou přezdívkou řezník z Kampaly. Tito zločinci mají na svědomí miliony mrtvých lidí.

Indie se vzchopila díky Angličanům

Bílí kolonizátoři nebyli dokonalí lidé a měli svoje chyby, ovšem takové zrůdnosti se za nich (s výjimkou belgického Konga za krále Leopolda) neděly. Jak prohlásil jeden můj italský známý. „Afrika je jedna velká žumpa, kromě toho, co tam zbylo po Angličanech.“

Bývalé kolonie mají být za co svým evropským vládcům vděčny, jak dokazuje profesor oxfordské univerzity Niall Ferguson ve vynikající knize Britské impérium na příkladu Indie. Do roku 1914 Britové v této zemi investovali 400 milionů liber, dále zvětšili rozlohu zvlažované půdy osmkrát, z ničeho vybudovali indický uhelný průmysl, který koncem roku 1914 produkoval 16 milionů tun uhlí ročně, počet továren na zpracování juty vzrostl desateronásobně. V zemi se pod vedením britských inženýrů postavily desetitisíce kilometrů železnic.

Velkých úspěchů dosáhla britská správa i ve veřejném zdravotnictví. Průměrný věk Indů vzrostl o jedenáct let, malárii výrazně omezil chinin, masově se očkovalo proti neštovicím. Postupně se ve městech zlepšovalo zásobování vodou z veřejných vodovodů, což vedlo k silnému omezení epidemií cholery.

Lze říci s více než stoprocentní jistotou, že za vlády domácích maharadžů by Indie takových úspěchu nedosáhla. Naopak po vyhlášení nezávislosti v roce 1947 a rozdělení původně jednotné země na muslimský Pákistán a hinduistickou Indií, docházelo mezi oběma zeměmi ke krvavým válkám se statisíci mrtvých a miliony uprchlíků.

Islámský radikalismus není záležitosti současnosti, ale mohutné ho podporovaly komunistické státy už od vyhlášení nezávislosti arabských zemí. Klasickým příkladem jsou Sýrie a Egypt, které otevřeně podporovaly muslimské radikály, jež v sousedním Izraeli vraždili ženy a děti. Ano, prvotní kořeny islámského terorismu spočívají v ukvapené dekolonizaci arabských zemí. Jestliže v těchto zemích vládli kolonizátoři, s fanatickými islamisty problémy nebyly.

Ano, Západ jistě děla chyby, ale muslimský fanatismus tady existoval už daleko dřív, například začátkem devadesátých let v Alžírsku, kde armáda svrhla vítěznou islamistickou stranu.

Dekolonizace a udělení samostatnosti zemím, které na ní nebyly připraveny, jsou hlavní příčinou současných problémů s imigranty z Afriky. Rusko se hlásí k nástupnictví po SSSR, který tuto situaci způsobil. Proto by si také mělo vzít uprchlíky k sobě. Koneckonců místa má pro ně dost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…