Je pravdou, že přemyslovští panovníci s německými vládci válčili, avšak vzájemně výhodná spolupráce převažovala. Knížata a králové z rodu údajného oráče ze Stadic proto také v mnoha případech krále a císaře Svaté říše římské vojensky podporovali.

Tak již Boleslav I. se podílel se svými vojáky na rozhodné porážce Maďarů v bitvě u řeky Lechu v roce 955 a později jeho syn Boleslav II. společně s říšským vojskem vytáhl se svým mužstvem do boje proti polabským Slovanům. V polovině 12. století se Vladislav II. stal věrným spojencem císaře Friedricha I. řečeného Barbarossa, a tak se české oddíly zúčastnily několika italských tažení, která vyvrcholila roku 1162 dobytím Milána. Za svoje věrné služby obdržel Vladislav královský titul a polepšený znak. Namísto černé orlice v stříbrném poli nyní Přemyslovci užívali stříbrného lva v červeném poli. Rovněž Zlatá bula sicilská z roku 1212, kdy se Čechy staly dědičným královstvím, byla odměnou Přemyslu Otakaru I. za věrné služby německým panovníkům.

Chytří Přemyslovci se zkrátka snažili využít mocného souseda k prosazení svých zájmů a často se jim to dařilo. Pochopili, že rozumné dohody jsou lepší než válčení.

V pozdějších dobách se Němci výrazně podíleli na povznesení českých zemí. Byli to lidé z mnoha oborů, kteří nám zprostředkovali vyšší západní kulturu.

Němečtí lokátoři u nás ve středověku zakládali královská města, která se stala výrazným zdrojem panovnických příjmů. Němečtí odborníci z mnoha oborů k nám přinášeli modernější výrobní postupy, dokonalejší řemeslnou výrobu, němečtí hudebníci vystupovali na českém královském a šlechtických dvorech atd.