Připomeňme si rok 1999, kdy probíhala válka na Balkáně. Kosovsko-albánská UCK tehdy v Kosovu vraždila obyvatele srbského původu s cílem etnicky vyčisti Kosovo od Srbů. Tehdejší prezident Miloševič na to reagoval tím, že na ochranu civilního obyvatelstva poslal vojsko, které mělo s albánskými teroristy bojovat. Jak se to vyvinulo, je už dnes známé. Na obou stranách byly oběti, ale rozdíl v tom, že vraždy, které páchala UCK byly připisované Srbům. Opačně se nic takového nedělo. Západ, aniž cokoliv vyšetřoval, označil za pachatele Srbské vojáky a Slobodana Miloševiče. Známý je incident v Račaku (ZDE).
Hlavním cílem USA totiž byla vojenská základna na území Srbska a tak bez mandátu RB OSN (ZDE) zahájila vojska NATO agresi proti Srbsku, kdy „humanitárně“ padaly bomby nejen na vojenské, ale na civilní cíle. Stovky zabitých srbských civilistů jsou toho důkazem. A důkazem skutečného důvodu vojenského napadení Srbska byla ještě téhož roku 1999 vybudovaná obrovská vojenská základna Bondsteel na srbském území. A strůjkyní toho všeho byla právě M. Albright...
Agrese v Srbsku ze strany zemí NATO znamenal hození do koše pro odpadky První článek Washingtonské smlouvy při založení NATO (1949), který zavazoval, že se NATO zdrží ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli OSN. A později znamenala také zavržení Rezoluce RB OSN čís. 1244 z června 1999, která uváděla, že od NATO okupované Kosovo i nadále zůstane v rámci SRJ.
Za 20 let se situace v NATO trochu posunula, ovšem ne k lepšímu. Od vazalských zemí nyní USA vyžadují doslova „povinnou nenávist“ k Rusku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV