Vzpomeňme si na sarajevské atentáty a jiné hrátky v již zaniklých uskupeních zabývajících se např. věcmi veřejnými, jež veřejnost poslala do utajení. To samozřejmě Sociální demokraty nečeká.

Má nejen téměř půldruha století historie a poměrně silnou členskou základnu, ale stále jasně formulované programy pro budoucnost. Není žádným tajemstvím, že jsou to programy se silně sociálním nábojem, který nevyhovovat může pouze silně ideologicky zatvrzelým a hlavně nepotřebným. Také možná těm, kteří ve straně nenacházejí výraznou podporu pro svůj osobní „růst“ a začínají ji hledat u jiných. Ze začátku pouze subjektů.

Bohužel nynější doba si nehraje na ideová zakotvení, ale na individuální průniky mnohdy za cenu čehokoliv. Pochopím, že někdo chce svou vizi prosadit svou nominací na místa nejvyšší, jako to udělal např. Michal Hašek na sjezdu v roce 2011. I když ani on nešel zrovna rovnými stezkami a vzal to později přes Lány.