Jaroslav Kopista: A tak se ptám, co bude dál…

10.02.2021 16:01

Ve čtvrtek 4. 2. o půl desáté večer na ČT 1 v pořadu „Máte slovo“ byla diskuse na téma zastoupení českých potravin v supermarketech. Leckterého diváka asi ohromilo, kdože nás a s jakým přesvědčením a názory zastupuje v Evropském parlamentu.

Jaroslav Kopista: A tak se ptám, co bude dál…
Foto: pixabay.com
Popisek: Zemědělství - ilustrační foto
reklama

Též dojemná starost o kapsu spotřebitele vyzněla důvěryhodně. Je velmi těžké vysvětlovat dobrý úmysl těm, kdo nechtějí a ani se nesnaží porozumět. Ono totiž platí staré pravidlo: „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.

Voda a vlastní potraviny, nepostradatelné existenční jistoty

Není třeba zdůrazňovat, že vlastní pitná voda a základní potraviny z vlastní produkce představují pro každý národ nepostradatelné existenční jistoty. Jen nezodpovědní politici vystaví své voliče závislosti na dovážených základních potravinách a dopustí devastaci vlastního zemědělství a destrukci zpracovatelských potravinářských kapacit. To vše se po domluveném sametovém převratu v listopadu 1989 u nás stalo. Nová vládnoucí garnitura to vše s lehkou hlavou jen prokšeftovala, tedy to naše zemědělství a potravinářství.

Po sametu české zemědělství obětováno, spadlo na meziválečnou produkci

Ta domluva o změně režimu mi byla nastíněna již v září 1989 nadporučíkem sovětské okupační armády, který velel brigádě ruských vojáků co nám pomáhali v JZD při zpožděné sklizni slámy v prvním týdnu měsíce září. Při rozhovoru mi z ničeho nic řekl: „Jaroslave, uvidíš, za půl roku nás tady bude polovina a za rok tady nebude ani noha“. Když jsem se ho zeptal jak to může tvrdit, jen stručně odpověděl: „Nám to tak řekli, tak to bude“. Sešel se měsíc s měsícem a byl tu sametový převrat. My starší si jistě pamatujeme jména Bytčánek, Lorenc, generál KGB Gruško, Zifčák alias student Růžička, nebo též student Martin Šmíd, v neposlední řadě Drahomíra Drážská, nebo nic netušící Jakeš atd., atd...

Ani u chleba nemáme saldo kladné

Šílenost toho zmíněného kšeftu ukazuje záporné roční saldo agrárního obchodu, které neustále narůstá (saldo je poměr mezi vývozem a dovozem, záporné znamená, že se více doveze než vyveze). V roce 2019 bylo dosaženo záporné saldo 47,2 mld. Kč. Zatím je to nejúžasnější roční rekord a obrázek toho, jak není záměrně hájen hospodářský prostor českého zemědělství a potravinářství. Od roku 1994 není saldo agrárního obchodu jiné než záporné. Za roky 1994 až 2019 je celkové záporné agrární saldo 673,5 mld. Kč. Dokonce jsme tak dobří, že máme i záporné saldo u chleba, pekařského zboží a přípravků z mouky. V roce 2017 to bylo celkem 47.666 tun. Pochopitelně vysoké záporné agrární saldo velmi vyhovuje zahraničním obchodním řetězcům, které se staly v naší republice příkladem extrémně úspěšného, razantně expandujícího cizího hospodářského prostoru.

Zemědělství se opravdu dostalo na cestu strmého pádu po roce 1989. O tom všem svědčí vyčíslený rozměr zemědělské produkce ve stálých cenách roku 1989. Za rok 2018 byla zemědělská produkce 73,7 mld. Kč. To představuje pouhých 68% produkce roku 1989, která tehdy byla 108,6 mld. Kč. Přímo děsivě vyznívá porovnání zemědělské produkce za rok 2018 s produkcí v roce 1936. Hodnota za rok 1936 byla 80,9 mld. Kč. To je cca 75% roku 1989. To jsou oficiální data udávaná ČSÚ. Současné zemědělství je tedy silně redukováno a nedosahuje ani úrovně roku 1936! Svůj díl na tom mají i nerovné podmínky v rozdělování dotací v EU, kde je stále vidět rozdíl mezi západem a východem.

Pád živočišné výroby přinesl prázdné stáje a totální změnu na polích

Tyto nerovnoměrné dotace zapříčinily totální pokřivení zemědělské soustavy. Došlo k velmi silné redukci živočišné výroby. Nedá se rozumně konkurovat např. dovezenému masu dotovanému 11,50 Kč/1kg pokud u nás neexistuje též taková dotace na produkci 1 kg masa. Zároveň došlo k nárůstu rostlinné výroby. Klasické osevní postupy ve kterých bylo zastoupeno max. cca 50% zrnin (obiloviny a luštěniny), cca 25% technických plodin (olejniny, okopaniny) a cca 25% pícnin (jetel, vojtěška, jetelotrávy, jednoleté pícniny) se již dávno neužívají a praktikuje se volné střídání plodin podle poptávky.

Řepka neničí půdu, ale mozky politiků, novinářů a TV moderátorů

V diskusi, ve shora citovaném televizním pořadu, padl opět do nekonečna omílaný nekvalifikovaný, hloupý názor, že řepka ničí půdu. Pokud by s tímhle dříve přišel kdokoliv na zkoušku z rostlinné výroby, nebo základní agrotechniky, tak by se s ním zkoušející profesor dále nebavil a rovnou by ho ze zkoušky vyhodil. Stále se opakuje, že je všude řepka. Každý agronom ale ví, že se může tato plodina zařadit na daném pozemku jen jednou za šest let tj. připadá na ni max. 16,6% plochy z celkového osevu. Z definitivních údajů o sklizni za rok 2019 vyplývá, že řepka byla sklizena v rámci celé ČR z plochy 379.778 ha tj. 15,6% z celkového osevu. Její koncentrace tedy odpovídá horní hranici klasických agrotechnických zvyklostí. Aby byl celý problém úplně objasněn je třeba připomenout, že největší plocha sklizené řepky (mezi roky 2008 až 2019) byla v roce 2013 tj. 418.808 ha což bylo 17% z celkového osevu.

Informace, které neuslyšíte v ČT

Několik slov o agrotechnické hodnotě vlastní řepky: Zemědělci hledali způsob jak stabilizovat ekonomiku svých podniků doplácejících na již zmíněnou hlubokou devastaci naší zemědělské soustavy. Kdy byla zejména likvidována živočišná výroba a v souvislosti s tím došlo k redukci ploch přebytečných pícnin. K tomu se ještě přidala redukce ploch cukrovky na cca 51% a brambor na cca 20% proti roku 1989 a úplná likvidace ploch přadného lnu. Musela se najít plodina, která tento propad ploch nahradí. Řešením tohoto problému bylo setí větších ploch ozimé řepky, která má mezi jiným tyto vlastnosti:

Anketa

Který z lídrů sněmovních stran ve vás vzbuzuje největší důvěru?

39%
0%
1%
45%
3%
hlasovalo: 28290 lidí

  • je zlepšující plodinou se zvládnutou agrotechnikou a zajištěným stálým odbytem, její pěstování a posklizňová úprava se zvládne se stroji a zařízeními totožnými s obilovinami
  • po sklizni 3,8 t/ha semene řepky ozimé se v posklizňových zbytcích zaoře celkem 102 kg živin na jeden hektar tj. 6 kg fosforu, 49 kg draslíku a 47 kg vápníku; pro porovnání lze uvézt, že při normální zaorávce 40 t/ha hnoje skotu se zaoře na jeden hektar celkem 96 kg živin tj. 11 kg fosforu, 49 kg draslíku a 36 kg vápníku
  • kořenový systém řepky je tvořený kůlovým kořenem a bočními kořeny, zasahuje až do hloubky 70 cm (90% je v orniční vrstvě do 25 cm) a řepka je schopna čerpat a využívat i do těchto podorničních hloubek spláchnuté živiny
  • z pohledu vodní eroze není nijak nebezpečnou plodinou, řepka je hodnocena stejně jako pšenice nebo ječmen, má dlouhou vegetační dobu cca 320 – 330 dnů, je tedy na pozemku až 90% času celého roku
  • řepkový med je hlavním českým jedno druhovým květovým medem, dá se velmi dobře upravit pastováním (lépe než med lipový nebo slunečnicový), obsahuje brasiny o kterých se tvrdí, že mají protirakovinný účinek

Tyto vyslovené věty se diametrálně rozcházejí s rétorikou všelijakých psychopatických politiků, kteří zatahují své mnohdy jen osobní zájmy a egoistické ambice do biologických systémů a soustav ke škodě nás všech. Je zajímavé, že lid obecný se s oblibou chytne kdejaké pitomosti, či spiklenecké teorie aniž by se obtěžoval o daném problému nalézt objektivní a pravdivé informace. Ty bludy a smyšlenky jsou pak šířeny všemi sociálními sítěmi dál a dál až se z nich stane lidové náboženství.

Naše šance je v postupném návratu českých potravin z českých polí a stájí

V zájmu nás všech je, abychom se mohli spolehnout na stabilní a efektivní zemědělskou prvovýrobu, která bude produkovat suroviny pro výrobu dobrých a kvalitních základních potravin. Ty jsou uvedeny v příloze novelizace Zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Pokud dojde ke schválení této novelizace, bude šance, že se zemědělská výroba vrátí do původního poměru mezi živočišnou a rostlinnou výrobou. V novelizaci se totiž počítá i s masem a masnými výroky, mlékem a mléčnými výrobky, vejci atd.. Mělo by se zároveň rozšířit i pěstování brambor a konzumních luskovin a některých druhů zeleniny. To vše zřejmě na úkor snížení ploch řepky ozimé, případně zrnové kukuřice a třeba i pšenice.

Šance pro půdu a pestrou krajinu

Zregenerovaná živočišná výroba bude vyžadovat vyšší procento víceletých pícnin na orné půdě, které mají blahodárný vliv na půdní strukturu a při jejich zaorávce se do půdy dostává velké množství tolik žádané organické hmoty. Nezanedbatelný je i jejich protierozní účinek. Eroze je poslední dobou neustále omílána různými aktivisty a ti vytvářejí mnohdy prapodivné tlaky na její řešení. Touto cestou vyššího zastoupení víceletých pícnin v celkovém osevu by se problém převážně vodní eroze ornice z velké části řešil bez zbytečné administrativy, přirozenou cestou a bez dalších nesmyslných technických nákladů, jako je další násilné zmenšování produkčních pozemků, výstavba mnohdy zbytečných polních cest atd…

Pandemie Koronaviru, změny klimatu a migrace národů nás nutí připravit se, bude hůř

Bez podpory státu se tato aktivita a snaha o znovuvzkříšení zdravého a konkurence schopného zemědělství neobejde. Stát by si měl uvědomit, že má odpovědnost za své občany, že jim zajišťuje nejzákladnější životní jistoty. To ale nemusí být, ani ne v tak vzdálené budoucnosti, samozřejmostí. Začíná být stále patrnější sociální a mezi náboženské napětí podtržené masivní migrací. Svou velmi negativní roli v současné době hraje i celosvětová pandemie koronaviru. Do budoucna nemusejí být případné nové záludné celosvětové pandemie lehce zvládnutelné a mohou mít nedozírné následky. A k tomu všemu se ještě přidává stále patrnější, za přispění člověka, změna klimatu. Pro ilustraci je možno uvézt jen několik příkladů.

Přečtěte si pozorně a raději dvakrát

Kdo má možnost sledovat na příslušných webových stránkách počasí a věnuje se tomu delší dobu, zajisté zaznamenal naprosto evidentní změny proti, ani ne tak vzdálené, minulosti. Přímo do očí bijící je oteplování severních poloh Atlantického oceánu potažmo okrajových moří Severního ledového oceánu, jako jsou moře Barentsovo, Karské, nebo Moře Laptěvů. Letos ještě plně souvisle nezamrzlo západní pobřeží souostroví Nová země v Barentsově moři, nebo západní a severní pobřeží souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu. Poloostrovy Jamal a Tajmyr omývané Karským mořem nemají rovněž souvisle zamrzlá pobřeží. To platí i o souostroví Severní země, které je mezi Karským mořem a Mořem Laptěvů. Všechny tyto popsané jevy jsou mezi 70o až 81o severní šířky a v tomto rozsahu loni patrné nebyly. Rovněž Severní ledový oceán nad Špicberkami na 82o36' severní šířky není zamrzlý a mořská voda je v těchto místech 2o C teplá. Je na místě si při této příležitosti připomenout, že polární kruh je na 63o33'39'' severní i jižní šířky.

Na Zemi dochází k exponenciálnímu nárůstu koncentrace CO2. Z původních cca 270 ppm v roce 1765 vzrostla hladina CO2 za 184 let na úroveň 310 ppm v roce 1949 (18 dekád, dekádní růst o 2,1 ppm), v roce 1999 byla koncentrace CO2 370 ppm (5 dekád, dekádní růst o 11,8 ppm) a v roce 2019 byla zaznamenána koncentrace CO2 415 ppm (2 dekády, dekádní růst 21,7 ppm). V květnu 2020 byly na Mauna Loa změřeny dosud nejvyšší hodnoty CO2 417 ppm. Koncentrace druhého často vzpomínaného skleníkového plynu metanu stoupla z koncentrace 1.650 ppb v roce 1980 o 13% na koncentraci 1.860 ppb v roce 2018. S tím, jak roste koncentrace skleníkových plynů roste i světová teplota. Podle měření americké vládní vědecké agentury NOAA bylo posledních dvacet průměrných ročních teplot nejvyšších v historii měření teploty. Podobně i u nás je změřena průměrná dekádní teplota od roku 1961. Každá následující dekáda je vždy teplejší než dekáda předchozí.

Chrudim až 16 stupňů mrazu, za polárním kruhem nad nulou

Velmi nezvykle vyzní současný stav, kdy u nás v Chrudimi 8.2. 2021 na 49o58' severní šířky je teplota -6o C a při pobřeží Norska za polárním kruhem na 69o14' je +2oC. Podle předpovědi počasí bychom měli mít 16.2. v Chrudimi až -16oC a v Norsku na stejném místě by pak mělo být až +4oC. Z tohoto jen velmi přibližného porovnání lze vycítit jak silným a těžko vyzpytatelným zásobníkem nakumulovaného tepla je Atlantický oceán, jakou roli může hrát pro bezprostřední vývoj klimatu v Evropě.

A tak se ptám, co bude dál, a nevěřícím neználkům napovídám – starejme se o české zemědělství a podporujme české potraviny – zítra totiž může už být pozdě

Snad lze z těch třech odstavců pochopit, že klima je velmi složitý a křehký systém, který má zásadní význam pro stabilitu každého lidského společenství. Poslední dobou to vypadá, že se klima mění a bude zásadním způsobem ovlivňovat mezi jiným i výši zemědělské produkce. Pokud se sejdou nepříznivé klimatické, hospodářské a politické vlivy na větším území, třeba u nás v Evropě, pak bude velký problém do států závislých na dovozech základních potravin vůbec nějaké potraviny v přijatelném množství a ceně dovézt. Toto by měli pochopit všichni, kteří mohou tu naši potravinovou soběstačnost ovlivnit. Pokud nastane konkrétní problém s tím nedostatkem jistě se najdou chytří politici a jiní zaprodanci cizího kapitálu, kteří alibisticky řeknou nám zemědělcům: „chtěli jste zásobovat naše lidi, tedy zásobujte“ a budou při tom hrát rádoby roli ušlechtilých zastánců lidu. Ono to ale nepůjde. V rostlinné výrobě totiž nejkratší produkční cyklus trvá cca tři čtvrtě roku a v živočišné výrobě vychování produkčního stáda trvá cca pět let.

Z nastíněných problémů vyplývá, že se musí v blízké době udělat zásadní rozhodnutí, zda nám stojí za to chránit svůj hospodářský prostor aspoň tak, jak to dělají naši sousedé na západ od nás, nebo budeme věřit bajkám o rovných tržních vztazích, volném trhu a liberálním monetarismu. A tak se ptám, co bude dál, co vládo a parlamente jak se zachováš a co pro nás uděláš?!?

Jaroslav Kopista
soukromý zemědělec
předseda Agrární komory Chrudim

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stanislav Zapletal: Na pravdu a lásku se úplně zapomnělo, kvete lež a nenávist

13:40 Stanislav Zapletal: Na pravdu a lásku se úplně zapomnělo, kvete lež a nenávist

Ve všeobecné vřavě současných dnů si připadám jako obyvatel činžáku, v němž div nenávidí každý souse…