Největší slabinou Němečkova návrhu zákona o zákazu kouření je paradoxně snaha být za každou cenu razantní a „proevropský“ a kouření, včetně elektronických cigaret, zakázat úplně všude. I proto se dá očekávat při projednávání nového protikuřáckého zákona v parlamentu velká diskuze a mnoho pozměňovacích návrhů. Příznivci nového absolutního zákazu kouření se nejčastěji zaštiťují Evropou, kde prý už dávno platí podobné zákony jako ten náš navrhovaný a řadí Česko k zemím, kde se kouření neomezuje. Pravdu ale nemají.
Jak je to ve skutečnosti? Regulace kouření u nás existuje. Platná směrnice zakazuje kouřit téměř všude na veřejnosti ve společných prostorách, v restauracích se smí kouřit jen ve vyhrazených prostorách. Češi se v zákazu kouření tak řadí v rámci Evropy spíše k průměru, než k podprůměru.
Co tedy lze ve skutečnosti a bez obvyklého strašení našich politiků Evropou a jejími předpisy opravdu z legislativy vyčíst. Kde a jak se v Evropě kouří či nekouří?
S mediálně propíraným absolutním zákazem kouření v podnicích to není horké ani v těch přísnějších zemích Evropské unie. Z hlediska regulace kouření lze země EU rozdělit do dvou zhruba stejně početných skupin. První kuřáky vykazuje například do kasin, na terasy, do kuřáren bez obsluhy či před vchod.
Druhá skupina, do které patří i Česká republika, umožňuje nějaký kompromis. V Česku se podnik musí prohlásit za kuřácký či nekuřácký, případně zajistit pro kuřáky vyhrazené místnosti. Jinde povolují pouze oddělené prostory, příkladem jsou země jako Slovensko a Polsko. Nebo tolerují kouření v podnicích do určité velikosti, jak je tomu například v Holandsku. Holandskou zajímavostí je, že v tak zvaných coffee shopech se smí I nadále kouřit marihuana. Další země oba přístupy kombinují (Dánsko, Rakousko, Německo).
Zajímavá je například situace v Rakousku, které je občas označováno za popelník Evropy. Přezdívku si naši sousedé vysloužili za vysoký podíl kuřáků, kterých je mezi Rakušany více než 30 procent. Rakouská vláda chce ale jejich číslo snížit, a to i úplným zákazem kouření v restauracích od roku 2018.
Nápad má ale řadu kritiků. Před vídeňským parlamentem například demonstrovalo hned po zveřejněněí tohoto záměru velké množství rakouských hospodských. Absolutní zákaz kouření v restauracích od roku 2018 je pro ně nepřijatelné. Účastníci požadovali referendum, aby o zákazu kouření nerozhodoval stát, ale samotní lidé. Na transparentech také ukazovali počet pracovních míst, která jsou prý zákazem ohrožena. Jejich počet tipují na 15 tisíc. Odpor rakouských restauratérů má být silný i v dalších týdnech a měsících. O své právo kouřit ve svých restauracích chtějí bojovat nejen demonstracemi a peticemi, ale i stížností k Ústavnímu soudu.
U našeho západního souseda v Německu platí různá legislativa v jednotlivých spolkových zemích, obecně lze říci, že v malých podnicích do 75m² je kouření povoleno, v ostatních lze kouřit v oddělených místnostech.
V Holandsku zákaz kouření neplatí pro malé podniky do 70m². Podobná regulace, kdy se smí kouřit ve vyhrazených prostorách podle velikosti platí i v Dánsku, Chorvatsku, na Kypru, v Polsku, Rumunsku. Ve Francii lze kouřit v kuřáckých prostorách i v podnicích a na pracovištích za splnění technických podmínek a nepřekračující 20 procent celkové plochy podniku. Maximální kuřácká plocha má být do 35m².
A závěr? Naše dosavadní právní úprava, navzdory názorům protikuřáckcých aktivistů, kam se tak vlastně zařadili i autoři návrhu nového zákona, odpovídá praxi v jiných evropských zemích.
Autor: Jaroslav Michal
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
