Náš zdravotní systém je saturován každý rok zhruba částkou, která se pohybuje kolem dvě stě padesáti miliard korun, což se na první pohled zdá hodně a vzhledem k tomu, že Čechů nepřibývá, naopak naše populace se horko těžko drží na úrovni kolem deseti milionů, neměla by se částka příliš zvyšovat. Ovšem populace stárne. A starší lidé potřebují intenzivnější péči, aby se kvalita jejich života udržela co nejdéle na úrovni práceschopné a mohli se tak účastnit společenského i kulturního života bez výraznějších omezení. To je jeden úhel pohledu. Druhý úhel pohledu je ten, že zdravotnictví je podfinancováno z hlediska personálního, chybějí doktoři i zdravotní sestry a Lékařská odborová komora tlačí na zvyšování platů s argumentem, že zdravotní personál odchází do zahraničí za vyššími výdělky.

Přesto naše zdravotnictví patří k nejlepším na světě, a bylo by si dobré uvědomit, že rozumné investice do našeho zdraví bychom jako daňoví poplatníci měli podporovat. Klíčovými středobody systému jsou zdravotní pojišťovny. Právě zdravotní pojišťovny jsou tím uzlem, do kterého finance finančními vlákny ze strany nás klientů přitékají, a jinými finančními vlákny z nich zase odtékají do zdravotnických zařízení, která se o naše zdraví starají. Řekněme tedy hodně zjednodušeně. A pokud by někdo chtěl ovládnout zdravotnictví jako takové, je právě cesta přes ovládnutí zdravotních pojišťoven tou cestou nejsnazší. A to včetně oněch platů lékařů, sester a zdravotního personálu.