Jaroslav Šebek: Sedláci, koho volit a proč?!

Jak se ale nenechat ošálit pozlátkem umně provedeného marketingu? Jak nenaletět předvolebním klišé těch, kteří už mají všechno, jen jim chybí politická moc? Jak zabránit tomu, aby z volebních zisků nezbyly jen „jejich“ zisky? Zbývá jediné – zachovat si selský rozum a zvolit odpovědný přístup. To sedláci vždycky uměli, v časech dobrých i zlých. A že pro ně poslední dvě volební období vůbec zlými časy nebyly, je více než zřejmé z následujících řádek. Ať si každý sedlák vyhodnotí, která vláda a co konkrétně ve prospěch selského stavu a venkova vůbec vykonala…

Stárnoucí zemědělská generace

Za jaké vlády se vůbec pojmenoval a hlavně začal řešit problém stárnoucí populace zemědělců? Dlouhou dobu tu přetrvávala zcela negativistická politika prosazovaná Agrární komorou, díky které se spoluobčané při každé příležitosti dozvídali, že v zemědělství je kontinuální katastrofa, kde se vše už musí v příští minutě rozpadnout, jaký byl za bolševiků ráj a kolik se všeho vyrábělo. V důsledku toho došlo k poklesu zájmu mládeže o zemědělství. Problém generační obměny na venkově se podařilo za vlády pravice řešit podpůrnými tituly k předávání farmy za života původního hospodáře (PUZČ) a masivní podpoře mladých začínajících zemědělců, které byly zcela logicky nasměrovány k rodinným farmám.

Byrokracie odrazující lidský zájem

Od kdy se začalo o všudypřítomné přebujelé byrokracii mluvit jako o problému likvidujícím zejména malé sedláky? A nešlo jen o prosazení změn a zjednodušení v desítkách vyhlášek, zákonech a různých metodikách, ale hlavně o změnu v přístupech úředníků k sedlákům jako k partnerům. O tom, jak důležitá a přínosná věc to byla, svědčí již pět let trvající spolupráce všech klíčových zemědělských nevládních organizací v Antibyrokratické komisi Mze.

Všimněte si však, jak se s novým vedením Mze začíná opět měnit mentalita některých úředníků při komunikaci se sedláky!

Prodej ze dvora

Od kdy se sedlák mohl stát legálním producentem finálních potravin a ne jen číslem se zbožím ve „výkupu“ nebo na jatkách, o které nikdo jakoby ani nestál?

Domácí zpracování produkce, prodej ze dvora, vztah ke spotřebiteli, neanonymní potraviny a jejich kvalita na českých farmách jsou témata, která daleko přesáhla celý resort. Prosazení jednodušší legislativy, která umožnila alespoň částečný návrat těchto zcela běžných situací na venkově v celém světě. Domácí porážky skotu, zpracování jatečných těl přímo na farmě, prodej vajec, zpracování mléka, farmářské trhy, rozvozové linky s produkcí až do domů zákazníků - dnes již zcela běžné věci, ještě před pár lety nemožné záležitosti.

Podpora malého a středního podnikání na venkově

Dnes zcela samozřejmá a z podnikatelského hlediska nezpochybnitelná věc – ale vzpomene si někdo na výstupy, že jedině podpora té či oné komoditě, nebo že koncentrace výroby na velkých plochách je to jediné správné a konkurenceschopné řešení? Agroturistika, ubytování, celá řada potravinářských i nepotravinářských či zcela nezemědělských aktivit a služeb českých sedláků v přirozeném měřítku je právě tím, co pomáhá oživit a zatraktivnit venkov. Právě klíčová podpora posledních ministrů k těmto oblastem přinesla jejich vznik a rozvoj.

Přístupnost pozemků, pozemkové úpravy, předkupní práva

Zaslechl snad kterýkoli náš kolega sedlák, že by některý z ministrů do roku 2007 vůbec zmínil zpřístupnění pozemků pro jejich vlastníky jako problém, natož aby jej řešil? Nastavení priority pozemkových úprav s masivní finanční podporou z Programu rozvoje venkova, jako klíče k vyjasnění vlastnických vztahů a vůbec zpřístupnění pozemků jejich vlastníkům bylo dlouho trnem v oku původních uživatelů stovek tisíc hektarů tzv. nepřístupných pozemků. Rozumným způsobem také došlo k uvolnění předkupního práva státu k nakoupeným a již splaceným pozemkům, které bránilo ve svobodném nakládání s majetkem.

Problém úrodnosti půdy

Zajímalo snad někoho na Mze ještě před pár lety něco tak „banálního“, jako je vodní eroze půdy na polovině území ČR? Pokud je známo, v resortu pracovaly dlouhá léta různé pracovní skupiny na kdejakém „problému“. Půdní fond, jeho kvalita, šetrné způsoby hospodaření však „dlouholeté odborníky“ nikdy nezajímaly. Proč? Protože nájemci z družstev a akciovek ji řešit nepotřebovali. Dnes je již naprosto standardní, že pomocí metodiky hodnocení erozního ohrožení půdních bloků se postupně přispívá ke zlepšení péče o půdu, ke zmírnění erozních projevů a k ochraně toho nejcennějšího, co každý sedlák, ale i česká společnost, má.

Myslivost

Ještě před pár lety nebylo představitelné, že by do myslivosti mohl reálně mluvit také někdo jiný, než samotní myslivci. Která vláda byla odhodlána tento obrovský relikt éry komunismu řešit ve prospěch zemědělců a vlastníků a to i navzdory hysterickému odporu lidových myslivců?

Přestože se příslušný zákon již nestihl změnit, došlo k jasnému posunu v uvažování velkého množství sedláků a k vyklíčení myšlenky na obnovu zemědělské myslivosti.

Převod farem bez daňové zátěže

Kterou vládu zajímalo, že převod farmy z otce na syna je za života farmáře z daňových důvodů neuskutečnitelnou záležitostí? Dnes je faktem, že od 1.1.2014 budou mít všechny rodinné farmy možnost převodu veškerého zemědělského majetku bez této nesmyslné zátěže daní z příjmu a nebude nutné ani podávat daňová přiznání při těchto převodech mezi rodinnými příslušníky. Tato úspora v řádu několika milionů korun na jednu běžnou farmu, která významně přispěje k zachování modelu rodinného hospodaření, byla jednoznačným výsledkem snah sedláků a vstřícného přístupu poslední vlády. Do té doby vlastně ani nikoho nezajímalo, že bylo téměř nemožné předat farmu se všemi závazky na PGRLF, Pozemkovém fondu nebo na SZIFu.

To je pár úspěšných témat, ke kterým bychom samozřejmě mohli postavit i řadu neúspěchů. Co je však podstatné? V průběhu několika minulých let došlo k viditelnému probuzení selského stavu, došlo i k nárůstu počtu soukromě hospodařících zemědělců na bezmála 25 tisíc a celkovému zlepšení jejich ekonomické situace. Sedláci dnes obhospodařují téměř 40 procent zemědělské půdy v ČR. To není špatný výsledek. Slovo sedlák evidentně přestalo být folklórem. Stalo se synonymem úspěšného podnikatele, hrdého a svobodného občana s občanskou odpovědností a pozitivním vlivem na svou obec a region.

Vsaďme na naši samostatnost a vůli rozhodovat se i nadále svobodně o svém osudu, ne na laciné sliby a rychlá „řešení“ několika spasitelů, kteří ještě včera byli našimi protivníky a všemi silami se snažili výše popsané změny zabrzdit, nebo zcela znemožnit…!

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Více informací na www.asz.cz.