V německém právním řádu je svoboda sdružování jedním ze základních principů stejně jako právo na stávku. Většina české veřejnosti má za to, že takové sdružování není nutné – máme přeci svobodu.
Zaměstnanci si většinou ne zcela uvědomují, jak je aktivita odborů chrání. Toto neuvědomění vede k tomu, že zmíněná základní práva ve formě známé z Německa u nás nikoho moc nezajímají, a proto je i zpravodajství útržkovité. No, stávkují, nejedou vlaky, nelétají letadla.
Věc je ovšem mnohem složitější, a to bychom si měli připomenout, především proto, že v Německu je zkušenost s tímto mechanismem ochrany zaměstnanců delší a zralejší.
Ve hře je otázka, zda v jedné branži mají být dva protichůdní partneři, zaměstnavatelé a jednotné odbory, nebo má panovat libovolná svoboda sdružování.
Nejdříve se v poválečné historii Německa objevily vedle velkých odborových organizací křesťanské odbory, které ovšem byly neprůrazné a neuměly se za zaměstnance brát dosti razantně. Stále ještě existují, ale význam nemají.
Dnešní konflikt je veden jinou kategorií odborů, které sdružují elitní skupiny zaměstnanců daných branží. Jsou to v těchto dnech piloti a strojvůdci, mohou to však být třeba i letečtí dispečeři. Relativně malá skupina může zcela zastavit činnost celého odvětví.
Velká odborová organizace veřejných služeb, transportu a dopravy sice vyjednává tarify, ale tyto menší paralelní struktury mají v ruce velkou páku – bez strojvůdců a pilotů nejede či nelétá nic.
Malé odbory se stále znovu stávají konkurencí jednotných odborů dané branže. A v těchto dnech se odbory strojvůdců snaží získat výhody i pro další železniční personál – konflikt je mezi odborovými organizacemi a jedná se o jakousi „reklamu“ oněch menší odborů elity.
Proto je nutné si připomenout, že spolková vláda, hlavně ministr hospodářství Sigmar Gabriel, bude muset, a vlastně kvůli hospodářským ztrátám i chce, vyřešit otázku, zda svoboda sdružování znamená, že v jedné branži může být více odborových organizací, nebo zda roztříštění v této oblasti oslabuje sám princip ochrany zaměstnanců.
Lavinovitá většina velké koalice k tomu vládě dává podstatnou legislativní sílu. Proslýchá se, že vláda chce roztříštěnost na odborové scéně odstranit. Současně to však také znamená, že i svazy zaměstnavatelů budou muset udržet nějakou jednotu, aby bylo jasné, kdo s kým má jednat.
Ono základní právo na stávku se omezovat nebude, půjde však o to, kdo bude vést debatu o tarifech. To je něco víc, než si jen připomenout, zda pojedou vlaky či poletí letadla.
Podle všeho dojde brzy k normativní legislativní změně v zemi, ve které odbory jsou samozřejmou a z jakékoli perspektivy užitečnou společenskou silou.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
