V německém právním řádu je svoboda sdružování jedním ze základních principů stejně jako právo na stávku. Většina české veřejnosti má za to, že takové sdružování není nutné – máme přeci svobodu.

Zaměstnanci si většinou ne zcela uvědomují, jak je aktivita odborů chrání. Toto neuvědomění vede k tomu, že zmíněná základní práva ve formě známé z Německa u nás nikoho moc nezajímají, a proto je i zpravodajství útržkovité. No, stávkují, nejedou vlaky, nelétají letadla.

Věc je ovšem mnohem složitější, a to bychom si měli připomenout, především proto, že v Německu je zkušenost s tímto mechanismem ochrany zaměstnanců delší a zralejší.

Ve hře je otázka, zda v jedné branži mají být dva protichůdní partneři, zaměstnavatelé a jednotné odbory, nebo má panovat libovolná svoboda sdružování.