Dříve „zákony psané krví“, vycházející z praxe a konkrétních nehod, se postupně nesystémově „zaplevelily“ a do toho jsme „transponovali“ vágní evropské směrnice, kde převládají doporučení a sousloví typu „mělo by být, měla by mít“, a tak se nám bujně rozrůstá česká právní železniční džungle, které odpovídá i novela zákona o drahách, obsahující guláš všech možných ingrediencí, které v něm ani nejde rozpustit, jak do něj nepatří.

Nejnovějším hitem jsou sankce pro strojvedoucí, které se do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostaly formou pozměňovacího návrhu novely zákona o dráhách jako rádoby opatření pro zvýšení bezpečnosti po sérii loňských letních nehod a incidentů na železnici, z nichž některé představují tzv. projetí návěsti „Stůj“. Pojetí sankcí, vytržení profese strojvedoucího jako společného jmenovatele a strůjce všeho špatného při minutí převážně červeného světla návěstidla dělá z opatření nesmyslně vražený klín do celkového systému železnice, složeného z povinností a odpovědnosti všech, podílejících se na provozování dráhy a drážní dopravy včetně zabezpečovacího a dalších technických zařízení.

Aktuální zákonodárný pokus o nápravu bezpečnosti železnice působí dojmem, že naivní autoři návrhů mají strojvedoucího za pubertálního rošťáka, který má zálibu v jezdění po kolejích na červenou. Vůbec jim nedochází, že právě strojvedoucí v čele vlaku je tím prvním ohroženým a pokud se klidně i nepozorností dopustí chyby, může za to zaplatit životem. Jenže právě strojvedoucí má ještě další „bonus“. Jeho zdraví a život jsou ještě závislé na bezchybné činnosti řízení provozu, bezzávadném stavu dopravní cesty i zabezpečovacího zařízení nebo samotného hnacího drážního vozidla. K tomu všemu je třeba přidat ještě trochu toho štěstí, aby na přejezdu neuvázl kamion a v hustém lese za obloukem neležel statný strom.

O chaosu, nepromyšlenosti důsledků opatření a jeho nejapnosti svědčí už výše doposud prezentovaných pokut, kdy má strojvedoucí například nedovoleným projetím návěstidla s návěstí „Stůj“ naplnit skutkovou podstatu přestupku a podle prvotních úvah měl zaplatit až 100 000 Kč, následně 50 000 Kč a podle posledního návrhu až 10 000 Kč.