Vůbec nechci dávat na prezidentova slova, ale i já si myslím, že Peake bude ministryní obrany spíše na stranické zadání, než že by se ona o armádu nějak zvlášť zajímala, nebo jí rozuměla. Ostatně Vondra sám při odchodu řekl, že člověk potřebuje tak rok na to, aby se pořádně v tom resortu rozkoukal. Takže paní Peake by se to mohlo podařit tak někdy před termínem řádných parlamentních voleb.
A proč že tam musí jít? Každá ministerská pozice je především politická funkce, říká ona sama. Jenže, ta drobná absurdita spočívá v tom, že strana LIDEM – jak konstatuje v Lidových novinách Daniel Kaiser – obnáší celých sedmdesát členů, ale podle koaliční smlouvy je jednou ze tří stran vládnoucí koalice, a tak má strana na určitý počet ministerských křesel nárok. Všechno je tedy zcela legitimní, a v tom právě spočívá ta absurdita. I když člověk v podstatě souhlasí s tím, že ministerská pozice je především politická funkce a hospodaření resortu by měl mít na starosti schopný manažer. Ale přece jen – člověk něčemu rozumí, o něco se zajímá. Nemělo by i to hrát roli při rozdělování politických funkcí? Aby se nemohl dotyčný ministr dopustit nějaké katastrofické chyby nebo neznalosti?
Stranictví je v naší politice ale nejdůležitějším kritériem. Mohli jsme si to opět ověřit při čtení Lidových novin. Z kontextu článku o vládní rošádě nebylo vůbec zřejmé, zda to měl být názor redaktora, nebo redaktorem tlumočený názor politiků. Je to ale skoro jedno, protože se jedná o rozšířený fenomén z politicko-novinářské branže, ať už ho vyslovil kdokoli. Jednalo se totiž o úvahu nad tím, že by ministr Dobeš vlastně vůbec nemusel opouštět ministerstvo dopravy, kdyby přestoupil ze strany LIDEM do ODS. Byla by tím totiž vyřešena ona zřejmě stranicky důležitá výměna resortů dopravy a armády mezi LIDEM a ODS. V této úvaze nehrálo roli, zda je dotyčný dobrým, či špatným ministrem. Ne, roli hrálo to, zda je členem ODS nebo LIDEM. A to je právě to, čemu já říkám partajokracie. A předvedený příklad představuje partajokracii non plus ultra, která musí občany dráždit.
Mé pochyby jdou ještě dál. Při přemíře, nebo možná i při odpovídající míře vyvažování podílu jednotlivých stran ve vládě, nezbývá vládci země, jímž by měla být vláda a především její premiér, čas, ani prostor, pro řešení problémů občanů. Je jistě záslužné, že vláda premiéra Nečase chce snižovat a snižuje schodek státního rozpočtu, když to nedokázaly ani při vysokém růstu HDP vlády sociální demokracie. Současná vláda se pustila do reformy důchodů i do církevních restitucí. Jenže to má vláda, v očích občana, dělat, od toho tady je, to je jakási samozřejmost. I když my víme, že to samozřejmost není.
Občana v Ostravě – i když je to asi taky věc místní samosprávy nebo kraje – ale víc zajímá, kdy se už přestane v zimě dusit při cestě do práce nebo při jakémkoli pobytu na „zdravém vzduchu“. Ta slova „na zdravém vzduchu“ píšu v uvozovkách, protože v Ostravě v zimě žádný zdravý vzduch není a při tom na něj máme všichni stejný nárok.
Všechny asi zajímá, proč se u nás může prodávat alkohol v každé trafice nebo stánku a proč to má trvat tak dlouho, než se provede nějaké odpovídající opatření, které by zajistilo, že tomu tak nebude. Teprve dodatečně jsem pochopil, proč mají ve Velké Britanii obchody, které jsou fully-lincenced (plně licencované) pro prodej alkoholu a které licenci nemají – jsou off licence. Ministerstvo zdravotnictví a policie s tím pak nemá totiž vůbec žádnou práci. Žádné vyšetřování, žádní mrtví.
Koupí-li si někdo barák, ať už po mnohaletém šetření, nebo jako investici, a pak se dozví, že minulý vlastník dluží státu nemalý obnos, máte dvě možnosti: buď to za něj zaplatit, nebo se soudit a při tom o ten barák přijít. A to asi není jediná díra, která v zákonu o exekutorech či katastru nemovitostí je.
I podnikatel, přímo modelový volič současné vládní kolice, by možná docela uvítal, kdyby věděl, jaké příští rok budou, či nebudou daně.
Chci tím vším říct a upozornit na jediné. Zájmy a starosti premiéra a zájmy a starosti občanů této země jsou naprosto rozdílné. A to není dobře. Premiér nemá čas řešit problémy občanů země, kterou spravuje, musí vyvažovat zájmy jednotlivých stran, aby mohl vůbec vládnout. Ale komu? Občanům této země, na jejichž problémy nemá čas. Nestala se tady někde nějaká chyba?
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
