Jakou čtveřici pro předpokládané čtyři souboje vybrat ze současné televizní bídy, aby zvládla očekávanou bezesporu emociálně vyhraněnou debatu dvou mužů nejen vzdělaných, ale i patřičně zarputilých, kteří si dělají zálusk na pomyslný trůn českých králů? Takovou, aby zvládla určitě drsnou výměnu názorů, jejíž definitivní rozřešení bezesporu naznačí další směřování naší země.
Obejít se to nemůže bez České neboli naší televize, v níž má pro podobné akce předplacený flek tamní ikona, rovněž i z naší kapsy vydržovaný VÁCLAV MORAVEC. Myslet si o něm můžeme cokoli, ale jak se nyní ukázalo, je to docela chytrý chlap s fungujícím pudem sebezáchovy: z možnosti ozdobit svoji kariéru účastí na této bezesporu historické besedě totiž rozumně pláchl. Už takhle měl z předchozí doby s jedním z účastníků problémy na pokračování, a to přitom vždy sebevědomě kraloval ve svém důvěrně známém prostředí akvária na vrcholu Žižkovské věže. Tam si bez účasti různorodě objektivního publika dovoloval to, co si jako neutrální moderátor nesměl, a co mu přesto většinou procházelo: vést diskusi s diskutujícími tím směrem, kterým se ji – jistě že na základě vnitroredakčních plus externích instrukcí – vést rozhodl a také většinou odhodlaně vedl. Co si o jeho značně neobjektivním činění přitom různorodá veřejnost myslí je všeobecně známo.
Najít schopné náhrady ovšem není snadné, i když nejrůznějších podobně vedených besed s nejrůznějšími moderátory je na všech televizích jako smetí, a tak padají různá jména, myšlena tu vážně, tu jen tak. Například LEOŠ MAREŠ, což ovšem není dobré řešení: hrozí nebezpečí, že víc než na důležitou výměnu názorů dvou stařešinů se pozornost něžného pohlaví soustředí na fešného mlaďocha, následkem čehož bude polovina voličstva ochuzena o relevantní informace. Nebo se nabízí samozvaný nervní moderátor JAROMÍR SOUKUP, jenomže i díky němu bychom se dozvěděli jenom část možného: pan ředitel sice rád otázky klade, ale již nemá trpělivost ani chuť tázané nechat dokončit odpověď. Nebo miláček davů KAREL ŠÍP? Ten v žádném případě! Nekorunovaný král české Late Night Show by svým potutelným úsměvem i vtipnými zvídavými otázkami odvedl diskusi úplně jinam, až by se po jejím skončení oba nesmiřitelní soupeři odebrali z divadla Semafor či jiného ruku v ruce na panáka. Čímž by se řešení předvolební hádanky ještě víc zašmodrchalo, o což pochopitelně nejde.
Případné řešení nasazením dvojice MICHAL SUCHÁNEK a RICHARD GENZER na Nově zase dávno odvál čas. Ti dva už si jednou v silvestrovské scénce podali oba vedoucí politiky země, jenže podobná drsná satira, při níž po každé replice propukalo publikum v autentické záchvaty smíchu, by současnou censurující televizní dramaturgií neprošla. Ještě byl zmíněn také nepřehlédnutelně samolibý JAN KRAUS, jehož pro Primu doporučuje jistý pan Vodvárka+7. Jenže taky špatný nápad, protože tento plagiátor legendárního Davida Lettermanna se na většinu otázek svých galapředstavení nedokáže odborně a faktograficky připravit, nezvládá pohotově rozvinout neplánovaně vzniklou myšlenku, reagovat na nedomluvenou repliku, a přitom bez mrknutí oka znásilní specifický televizní žánr trapnou politickou sešlostí. Taková pocta by pro něj logicky znamenala jenom další držkopád do propadliště, i když tentokrát pouze symbolického.
Nuže vraťme se ještě do televize ´naší veřejnoprávní´. Nahradit Václava Moravce není snadné, protože navzdory všemu vytýkanému je to bezesporu profesionál, jenž se dokáže na diskusi na jakékoli téma s jakýmkoli odborníkem vždy pečlivě připravit. Kdo však ze zástupu pretendentů na jeho místo, kdo zvedne jeho štít? Nakonec rána Osudu dopadla, bude jí SVĚTLANA WITOWSKÁ, jeho žákyně, a přitom v tomto křesle ještě militantnější. Zapomíná však děvucha, že už nebude sedět ve svém zvukotěsném hájemství Studia 24, kde si na vlastní prořízlou pusu může dovolit skoro všechno, co si běžně vůči jí a ČT nesympatickým hostům dovoluje, počínaje direktivním vnucování vlastních myšlenek přes odvádění nežádoucího tématu až po skákání do řeči sotva se sama octne na tenkém ledě vlastních vědomostí. Než usedne do moderátorského křesla po boku těch dvou, kteří se rozhodně nenechají vodit jako kašpárci, a před zraky početného diváctva, které dá jistě pokaždé hlasitě najevo nesouhlas, měla by si připomenout smutný osud Marie Antoinetty, vystupující na lešení s gilotinou. Takže Bůh i s ní.
Jiří Macků
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
