A logicky z tohoto A vyplývá také B. Tedy, že zatím ve své řídící funkci není dostatečně tvrdý a proto Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může řádit na dálnicích, jak chce. Tedy ne skvělý manažer z povolání Ťok, který sedí v budově někdejšího ÚV KSČ jako šéf resortu dopravy, ale jeho neumětelští untermanažeři z ŘSD, kazí celou, jinak nadmíru výtečnou, situaci na dálnici Praha – Brno.

Odběhnu na začátek. Když se mi kdysi přišel pan Ťok představit, jako nový šéf Skansky, coby šéfovi nejsilnější politické strany v zemi, pozdvihl jsem – jak říká klasik – obočí. Nečekal jsem od něj zázraky. Po vynikajícím manažerovi Burdovi, který v čele Skansky (a IPS) stál dlouhou dobu, by to měl každý těžké. Nepochopil jsem toto chybné rozhodnutí o odvolání Burdy švédskými majiteli z čela Skansky dodnes. Burda byl Pan Manažer a měl kolem sebe skvělé týmy lidí, jak v centrále, tak na závodech Skansky, které něco uměly. Po příchodu Ťoka začala Skanska stagnovat. Prý proto, že se nechtěla podílet na prohnilém korupčním prostředí při získávání stavebních zakázek. Pokud to uspokojilo jeho švédské šéfy a ponechali si jej v čele Skansky, byla to jejich věc a jejich rozhodnutí. Ze všech stavebních firem ovšem byl Ťok nejslabším vrcholným manažerem. Jeho jedinou viditelnou předností bylo, že stál v čele jakési česko-americké komory… To z něj udělalo v očích A. Babiše zářivý klenot, který chtěl politicky využít.