Drsnost článku dodala zvláště stížností na selhání věhlasné advokátní kanceláře prof. Tomáše Gřivny, vedoucího katedry trestního práva na Karlově universitě, nositele titulu „Právník roku“.

Pana advokáta znám osobně. Poznal jsem ho jako skvělého obhájce Aleny Vitáskové ve dvou jejích trestních procesech, jimiž jsem ji provázel. Od r.2018 ji pak zastupoval v řízení proti státu o odškodnění za újmu, kterou utrpěla následkem neoprávněného trestního stíhání. Až zde došlo k nehodě, která rozvrátila jejich vztahy. Pan profesor jako právní zástupce Aleny Vitáskové přenesl některé dílčí úkony na advokáta, zaměstnaného v jeho kanceláři a asi ho nepohlídal dost pečlivě. Podřízený propásl lhůtu pro podání dovolání a v jiném procesu nevyhověl požadavku soudu na doplnění podání. Oba procesy se zastavily bez možnosti obnovení. Aleně Vitáskové se uzavřela cesta k naplnění jejich nároků. Provinivší se advokát přišel o zaměstnání, kancelář na něj podala stížnost České advokátní komoře a poškozené vrátila palmare. To ale Alena Vitásková nemůže uznat jako odškodnění za zmaření příležitosti k dosažení kýženého prospěchu.