Nechci hodnotit všechny okolnosti za posledních jedenáct let, které k tomuto tragickému volebnímu výsledku vedly. Ale svou osobní odpovědnost nesou také všichni lidé, kteří se ve vedení strany za posledních deset let vystřídali. V první řadě přispěl k pádu ČSSD do bezvýznamnosti B. Sobotka, který stál v čele ČSSD celých sedm let od roku 2010. Za jeho šéfování se ČSSD změnila na konglomerát oligarchicky uspořádaných okresních a krajských organizací, kde převládal jen respekt k osobním a partikulárním zájmům těch, kdo byli „zapojeni“.

Strana postupně ztrácela svůj ideový náboj. Programové věci ustupovaly zcela do pozadí a vlastně to bylo už jen o zájmech. Kdo, kam a na jakou pozici bude prosazen a kdo na jakém úřadu či ministerstvu dostane nějaký halafanec. Bylo to smutné představení.

Ještě smutnější je, když v této situaci vyzývají ti, kteří ji vlastně přímo či nepřímo způsobili, k rezignaci celého vedení strany. Jedním z těch výtečníků je loutka Pocheho, bývalý předseda pražské organizace, Pavlík. Ten přivedl spolu s Pochem a Petříčkem ČSSD v Praze ke kolosální porážce v komunálních volbách před třemi lety. ČSSD v Praze se už nepropracovala díky Pocheho bratrstvu, až na pár jednotlivců (a to jen a jen z jejich iniciativy), do žádného zastupitelstva, ať už pražského či v 57 městských částech Prahy, a to ani do opozice.