Předseda Ústavního soudu si počíná jako majitel Ústavního soudu a šéf jedné z parlamentních komor. Jako člověk, který nepodléhá žádné kontrole a ani není schopen sebekontroly. V obou parlamentních komorách má pravice většinu mandátů, v Senátu dokonce zdrcující většinu. Velmi podobné je to v krajích, v krajských zastupitelstvech. 

Nejrůznějším odborníkům, vnějším i vnitřním, se podařilo dokonale rozbít politickou levici a tak někdejší nejsilnější politická strana v zemi, ČSSD, živoří na cca 3% volebních preferencí. Poslední překážkou k získání politické hegemonie „pražské kavárny“ a politické pravice je tak úřad prezidenta republiky. Od té chvíle, co M. Zeman pochopil, že představitelé pravice našli v Ústavě algoritmus pro jeho odvolání z úřadu prezidenta, začal pravici „hrdinně“ zobat z ruky. Tento trapný vývoj trvá už zhruba jeden rok. A i když se M. Zeman tu a tam vzbouří, vyjádřením prezidentského veta či podobným, v zásadě jen manifestačním způsobem, nepředstavuje již pro vládu a politickou pravici obecně žádnou překážku. Ne vážnější překážku, ale vůbec žádnou překážku.