Samozřejmě, také výdajová stránka  státního rozpočtu bude letos deformována uplatněním nejrůznějších programů na podporu podnikání, zaměstnanosti atd.. Anonce ministryně financí, že letošní schodek může dosáhnout až 500 mld. Kč je možná přehnaná, ale vlastně nikoho příliš nevyděsila. Vládou, tedy zejména premiérem, ministrem obchodu či ministryní financí nominovaní odborníci do vládního orgánu  NERV, zatím nevyprodukovali žádný ucelený materiál, žádnou koncepci, jakým směrem by se měla vláda ubírat, aby nastartovala hospodářský růst země. A nejen to, aby restrukturalizovala českou ekonomiku, modernizovala jí, aby se během několika málo let vyrovnala nejvyspělejším ekonomikám světa.

Nynější krize není reakcí na nějaké zásadní makroekonomické problémy a nerovnováhy, jako byla velká krize 30. let. Pokles způsobila karanténní opatření.

Čína, ale také např. Jižní Korea, tedy země, v nichž skončila pandemie zhruba o 2 měsíce dříve než v Evropě, již roztočily kola svých ekonomik. V těchto zemích již došlo k oživení průmyslu, roste poptávka po službách a dokonce i po zboží dlouhodobé spotřeby (auta). Čína jako „dílna světa“ představuje zhruba pětinu světové průmyslové výroby a má tedy velmi zásadní význam pro oživení světového hospodářského růstu. Další zemí, která má mimořádně zásadní význam pro vývoj světové ekonomiky, jsou Spojené státy. Je otázka, zda a kdy se oživí americká ekonomika, v níž přes obrovské finanční injekce, které schválil Kongres na návrh vlády, je momentálně 40 mil. nezaměstnaných. A zdá se, že ani pandemie koronaviru zatím není v USA, hospodářsky nejsilnější zemi světa, zkrocena.

Všeobecně byla vládami zemí Západu, na rozdíl od minulosti opuštěna politika rozpočtových škrtů, která dosud provázela prakticky každou recesi. I u nás v letech 2011 – 2013 vedla politika rozpočtových škrtů, prováděná Nečasovou a Kalouskovou vládou, ke stagnaci či dokonce k poklesu české ekonomiky. Zájem států a v našem případě celé Evropské unie je, ve zkratce řečeno, proinvestovat se z krize.

Reakce vlád a centrálních bank je podstatně poučenější, rychlejší a masivnější. Intervence do ekonomiky k oživení hospodářství využívají ve svých státech jak levicové, tak pravicové vlády. Centrální banky pumpují do hospodářství likviditu a snaží se o snižování úrokových měr k nule anebo dokonce do záporných hodnot.