Je to vlastně ohromná nezodpovědnost, že se takový člověk mohl dostat do čela nejvýznamnějšího českého města. Připusťme, že pan primátor vypadá reprezentativně. Díky svých četným poradcům celkem obstojně zvládá také marketing a obecné řeči. S tou vlastní prací a jejími výsledky je to ale horší.
Premiér Babiš přišel na úterní jednání s pražským primátorem, vedeného k možnosti výstavby vládní čtvrti v Letňanech, dobře připraven. Očekával silný odpor, a proto zařadil do svého vyjednávacího repertoáru také odchod z jednání s primátorem Hřibem...
Položme si otázku, zda je užitečné mít v hlavním městě státu na jednom místě vládní čtvrť, tedy budovy jednotlivých ministerstev, jež by byly nedaleko od sebe. Jak znám budovy současných ministerstev v centru Prahy, tak se přiznám, že budovy současných ministerstev ve středu města by mohly sloužit úplně jiným účelům.
Byl jsem po určitou dobu ministrem pro místní rozvoj a musím říci, že je mi dodnes líto, jak je několik budov v bloku táhnoucím se od Staroměstského náměstí až k Salvátorské ulici, málo využito. Málokdo ví, že v podzemí budov ministerstva na Staroměstském náměstí jsou krásné sklepy snad renesanční, snad gotické, snad ještě starší. Část z nich je velmi pěkně zrekonstruovaná a přitom nepříliš využívaná. Umím si představit na místě těchto paláců nádherný hotel typu Ritz, který by byl ozdobou Prahy. A jehož hosté by patřili k těm nejvýše bonitním turistům ve městě. Podzemní místnosti budov by bylo možné využít na bazén, tělocvičny apod. Část objektů tohoto ministerstva by samozřejmě mohlo sloužit k rezidenčnímu bydlení.
Pokud někdo jede vyřizovat věci na toto ministerstvo z venkova, tak je prakticky nedosažitelné autem. A to je osud většiny ministerstev, pokud jsou v centrální části města.
Hl. m. Praha má trvale zhruba 90% svých uměleckých sbírek (zejména obrazů) v depozitáři. A podobně je tomu i s uměleckými díly patřícími Národní galerii. V řadě objektů dosavadních ministerstev by mohly být galerie tak, aby se zvýšila atraktivnost Prahy pro turisty, kteří sem v ohromných počtech přijíždějí. Tak, aby se rozložil jejich zájem z dnes již téměř neprůchodných ulic kolem královské cesty do jiných částí centra, bylo by dobré rozšířit zejména kulturní nabídku.
Myslím, že uspořádání ministerstev v zásadě v jednom místě, by mělo velký synergický efekt. Omezily by se ztráty času ministerských úředníků, cestujících mezi ministerstvy. Snížilo by se zatížení pražské dopravy, neboť ti, kdo by cestovali na ministerstva v jedné, okrajové oblasti města, by nezatěžovali tolik pražskou dopravu, jako je tomu nyní. A to ať už se jedná o návštěvníky ministerstev z venkova anebo z Prahy. Konec konců ministerstva by do Letňan byla skvěle dosažitelná metrem, neboť by byla prakticky na jeho konečné stanici. Z mého hlediska má takový projekt jen pozitiva.
Pokud si primátor Hřib klade pro jednání s premiérem v této otázce předběžné podmínky, je to jistě v pořádku. Ale měly by to být předběžné podmínky, které jsou rozumné a přiměřené. Když nabízíte pejskovi buřtík a dáte mu jej vysoko nad vaši hlavu, pes se nebude obtěžovat skákat. Pokud ale buřtík přemístíte do doskokové výšky pejska, začne být aktivní a bude mít snahu po buřtu skákat.
Primátor Hřib se dožaduje, aby se stát zavázal k výstavbě vnějšího okruhu. A dále k dofinancování vnitřního okruhu a ještě k tomu jako třešnička na dortu k výstavbě jakési Severní nemocnice náhradou za nemocnici Na Bulovce, která je v dezolátním stavu. Rozeberme si to. Výstavba vnějšího okruhu probíhá, ale na některých místech je brzděna, protože se na výstavbě nedokážou dohodnout místní samosprávy s občany.
Pokud jde o vnitřní okruh, chtít po státu, aby vysypal ze státní kasy během tří možná čtyř let výstavby bratru 60 mld. Kč, není rozumné a přiměřené. To říkám s plnou vážností člověka, který po šest let (a myslím, že docela úspěšně) řídil finance hlavního města Prahy. Babišem nabídnuté řešení, že by to šlo uskutečnit cestou PPP projektu, považuji za velmi rozumné. Platby státu zhotoviteli stavby by se pak mohly rozčlenit na nějakých dvacet let, a tedy do mnohem přijatelnějšího zatížení pro státní rozpočet.
Argument primátora, že stát PPP projekty neumí, je lichý. Pokud se odvolává na PPP projekt, kdysi připravený Zemanovou vládou, tak to není příliš seriózní. Tehdy neexistovala příslušná legislativa. Teď už zhruba čtrnáct let existuje, a i když příslušný zákon není vzorem dokonalosti, je použitelný. S ohledem na gigantičnost investice vnitřního městského okruhu (zhruba 60 mld. Kč), si myslím, že Praha vlastně ani jinou možnost řešení nemá. Potřebuje nutně, aby řešení vnitřního městského okruhu po finanční stránce převzal stát. Z těch zhruba až 200 mld. Kč veřejných investic, které by Praha sama měla v příštích letech uskutečnit, by jí tak ubyla zhruba jedna třetina, o níž by se nemusela rozpočtově starat.
Panu primátorovi jednoduše chybí strategické uvažování, zkušenost, chybí mu rozhled a ještě se nechá unášet antipatií k Babišovi. Tak jako celá pirátská strana.
Realizace obřích investičních projektů v Praze, např. dokončení vnitřního městského okruhu, vyžaduje spoluúčast státu a dobrou spolupráci státu a vedení Prahy. A vzájemné pochopení svých potřeb. Stát má nějaké potřeby a v tomto případě chce po městě vyčlenit pozemky v hodnotě několika set milionů korun a možná jedné či svou miliard. A za to dostává řešení dokončení vnitřního městského okruhu na podnose.
Pokud premiér hovoří o možnosti výstavby traumacentra, které Praha asi opravdu nezbytně potřebuje, znamená to, že stát je ochoten k finanční spoluúčasti i na výstavbě širšího řešení, tedy i finanční spoluúčasti při výstavbě nemocnice.
Babišem předložené řešení nepovažuji za špatné, je přínosné pro stát a v řadě směrů také pro hlavní město Prahu. Chce to jen si srovnat věci v hlavě, odložit antibabišovskou fobii, překonat partikulární zájmy a hledět do budoucna.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
