Nad Polskem bručely popletené ruské „mopedy“, jak se říká dronům s charakteristickým zvukem motoru, a v televizi zářila ministryně Jana Černochová (ODS) nadšením, že válka se přiblížila na 200 kilometrů k Ostravě. Půjdeme do toho?
Sledoval jsem fascinován předvolební „superdebatu“ na TV Prima, ve které byla paní ministryně chvíli za dámu a chvíli za rozlícenou domovnici, až jsem instinktivně uhýbal od obrazovky, abych ji taky nechytil hadrem přes celou hubu.
Debata byla o obraně a bezpečnosti, což jsou pojmy, které jsou v českém vládním pojetí proti sobě. Čím víc na obranu před imaginárním nepřítelem, tím méně bezpečnosti, tedy na policii, záchranáře, zdravotnictví nebo ochranu před imigranty, kdy nebezpečí přichází spíše Západu zamořeného agresívním Orientem než z Východu.
„Za jednu českou vojenskou kuchyni by Česká vodní záchranná služba fungovala dva roky a nemusela žebrat o peníze,“ smutně konstatoval Robert Králíček z ANO.
Vyděsily vás ruské drony nad Polskem?Anketa
Největší spor však vedla paní Černochová s Jindřichem Rajchlem z SPD. Měl bych možná zmínit i přítomnost Petra Letochy z dozimetrem prověřovaného STAN, ale toho nemělo smysl poslouchat, pokud se člověk nechystal na zkoušku z nějakého testu kovanosti.
Rajchl se pokoušel tlumit bojechtivost paní ministryně. Připomněl obdobnou událost před třemi lety, kdy měly do Polska dopadnout dvě ruské rakety, aby se z toho následně vyklubala jedna ukrajinská. „Poláci tehdy věděli, pár minut po tomto incidentu, že se jedná o ukrajinskou raketu, přesto tvrdili, že je ruská, volali po americké pomoci, svolávali krizový štáb. Bylo to velmi podobné.“ A máme tu čerstvé přiznání bývalého polského prezidenta Dudy, jak mu volal ukrajinský prezident Zelenskyj a snažil se ho přesvědčit, aby celý ten incident hodil na Rusko.
Rajchl proto doporučil zdrženlivost: „Už jednou jsme naletěli.“
To už se ale debata vyvíjela do fáze, kde si moderátorka Pavlína Wolfová připadala jak krotitelka divé zvěře. Černochová překřikovala Jindřicha Rajchla z SPD, který se jí snažil vysvětlit, že ve smlouvách o NATO žádná procenta z HDP povinných výdajů na obranu nejsou. Rajchl se jí tedy záludně otázal, kde je závazek, o kterém mluví vznikl?
„Ve Washingtonské úmluvě,“ dí ministryně. „Není to pravda,“ odmítá Rajchl. „Ale je,“ trvá na svém dáma a překřikuje výzvu, aby si tu Washingtonskou úmluvu proboha už jednou sama přečetla. Podle Rajchla dokonce ani v akčním plánu NATO z roku 2014 není napsáno, že máme povinnost utratit dvě procenta. Jen to, že státy, které už 2 procenta HDP utrácejí, tak se zavazují tyto výdaje nesnižovat, a státy, které mají pod dvě procenta, tak se zavazují postupně na ta dvě procenta dostávat.
Současný stav? Španělsko má 1,31 procent, Slovinsko má 1,34 procent, ukazuje advokát z SPD údaje oficiální tabulky. Plně podpořil Roberta Králíčka z ANO, že je naprosto nesmyslné napřed přidělit finance, a teprve potom dávat dohromady, co za ně koupíme.
Králíček poukazuje na to, že ani nejsme schopni takové peníze využít. V loňském roce se tomu pomohlo účetním trikem, když se ke konci roku vyplatily obrovské zálohy na dodávky zbraní v daleké budoucnosti. Nejvyšší kontrolní úřad řekl, že bylo zaplaceno na zálohách až 50 miliard korun, které nebyly ve prospěch obrany ČR.
Rajchl vyzval, aby se nejprve zpracovala koncepce armády, což už SPD udělalo: Nechceme Leopardy, Pandury, F-35, chceme moderní obranu postavenou na dronech, na protivzdušné obraně, a tu vám pořídíme za 80 miliard. Tomu se ministryně Černochová okázale hlasitě smála.
Dávala najevo, jak je soupeř z SPD momentálně zaostalý, když se pozastavuje nad tím, že kupujeme 44 tanků Leopard 2A8 za 34 miliard korun.
Jenže tanky jsou o 16 tun těžší než naše současné tanky, upozorňuje Rajchl, takže na to nemáme dimenzované mosty ani vlaky, aby je mohly převážet. Nebudou nám k ničemu, když se nikam nedostanou:
„Nemůžete mít těžké tanky, pokud pro ně nemáte infrastrukturu. To je Kocourkov. Republika má teď úplně jiné problémy. Pokud škrtáme 18 miliard na důchody, nemáme peníze pro oběti povodní, tělesně postižené, tak tady šermovat miliardami na tanky je absolutně odtržené od lidí.“
Jaký je to pytlík, vyzařovalo z tváře paní ministryně: „Víte, proč jsou těžší? Aby v nich byli chrněni ti vojáci. Klademe důraz na životy vojáků. Na techniku, která je bezpečná.“
A to byl nejpodstatnější moment celé debaty. Budeme mít bezpečné tanky, vlhký sen každého válečníka. Udeříme, semeleme nepřítele, a nic se nám nestane.
Tak se podívejme, jak to funguje na Ukrajině.
Podle údajů z letošního září Ukrajina ztratila 38 – 43 tanků Leopard ze všech 192 dodaných kusů. Tedy zhruba pětinu. Leopardů 2, které kupujeme (v té nejluxusnější verzi samozřejmě), je z původních 85 kusů aktivních už jen něco přes 50.
Největší hrozbou pro tyto tanky jsou drony řízené na dálku operátorem (FPV). Pancíř prorazí i rakety Kornet nebo Šturm-S. Nebezpečné jsou běžné miny, které poškodí pásy a posádce nezbývá než otevřít poklopec a zmizet někde v lese. Podobný osud ji potká, když jejich těžký tank uvázne v bahně.
Pravdu má ministryně v tom, že ze spousty zničených tanků posádka unikla bez vážnějšího ohrožení. O tank tam přišli, ale o tankisty ne. U Leopardu 2A6 nebyla do srpna 2022 (během ukrajinské protiofenzívy) zaznamenána žádná úmrtí posádky. (ZDE)
Jenže luxusní tank potřebuje luxusní prostředí. Trefí se i na pět kilometrů, ale musí se tam napřed dostat. O tom už jsme se zmínili. Vynikající motor Leopardu, který je o třetinu úspornější než americký Abrams, vyžaduje vynikající péči. To na poli moc nejde. Náročná je další technika, vyžaduje specialisty, díly často chybí. Nejlépe je vrátit tank Rheinmetallu do firemního servisu. To znamená dopravit jej přes půl Evropy jinam. Znovu máme stejný problém, jako na začátku.
Sami Ukrajinci konstatují, že tanky Leopard na Ukrajině čelí paradoxu moderní technologie v opotřebovací válce. Zatímco poskytují vynikající ochranu posádky a bojové schopnosti, jejich složitost, logistické nároky a nedostatek počtu významně omezují jejich účinnost. (ZDE)
Největší problém jsou však ty drony, kterým se Černochová tak smála.
„Po většinu války byla Ukrajina hnací silou inovací v oblasti dronové války, ale postupem času Rusko dohnalo a v některých oblastech dokonce předstihlo Ukrajinu,“ napsal před pár měsíci Politico v obsáhlé analytické reportáži z pohledu Ukrajiny. Připomíná, že levné útočné drony ve velkém měřítku nasadily ukrajinské jednotky jako první už mezi lety 2023 a 2024. V loňském roce Ukrajina i Rusko údajně vyráběly více než 1,5 milionu FPV dronů ročně. V dubnu 2025 ruský prezident Vladimir Putin vyzval k výraznému zvýšení výroby dronů. Také Ukrajina si klade za cíl znásobit svou produkci. „Drony zde nejsou jen špičkové – jsou průkopnické,“ řekl autorovi reportáže v květnu na Kyjevském bezpečnostním fóru americký generál ve výslužbě David Petraeus.
Teď má Rusko náskok, Politico upozorňuje na drony s optickými vlákny, které jsou nejnovější revoluční technologií v oblasti dálkově ovládané války. Tyto systémy, které poprvé nasadili v létě 2024, připomínají konvenční modely FPV naložené výbušninami. Avšak namísto rádiových signálů, které mohou být rušeny, jsou připojeny k operátorovi pomocí kilometrů ultratenkého optického kabelu, a jsou tak vysoce odolné vůči elektronické válce. Dokud je kabel neporušený, zůstává dron plně pod kontrolou a lze jej zneškodnit pouze přímou palbou. Pro pěchotu na zemi jsou drony s optickými vlákny noční můrou, které nemohou uniknout, pokud je nesestřelí. (ZDE)
Klasické FPV drony lze nástroji radiového boje protivníka vychýlit nad Polsko, aby konečně vtáhly do války i NATO. Nebo aspoň vyvolaly válečnou hysterii v natěšených členských státech, kde by do toho vlády rády vlétly jako první a zastřely tak svoji neúspěšnost na domácím poli. Drony na vlákně už se přemluvit nedají.
Proto jsou tyto drony považovány za nástroj strategické převahy v protitankovém boji. Ledaže by čelily mohutné útočné operaci, rozvíjené ve spolupráci s podobně laděnými jadernými nosiči F-35, které nedají protivníku šanci nasadit prostředky boje z relativního blízka.
Kým je však česká armáda zmocněna k přípravě na útočné operace? K historicky nejnákladnějšímu útočnému zbrojení, které nás finančně totálně odkrví. Veřejné zdroje jsou odkláněny s rizikem podlomení sociální péče, zdravotnictví, školství či civilní výstavby, a taky konkurenceschopnosti české ekonomiky. Veškerý kapitál vyplácáme na nákupy zbraní (a zálohy) do zahraničí.
Daří se jen astronomickému dluhu, ale to taky snižuje naši bezpečnost, protože věřitelé přebírají kontrolu nad naším rozhodováním.
Jak jsme k tomu přišli?
Máme ministerstvo obrany, nikoliv ministerstvo války. Jeho činnost upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který je součástí našeho ústavního pořádku. Jak stanovuje, zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Jak tuto povinnost plnila Fialova vláda? Jak se to slučuje s tím, že česká armáda zanedbává teritoriální obranu? Že ji ignoruje?
Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby, píše se v tomto zákoně dále. To nám ujasňuje priority ve sporu hladové vodní záchranné služby a nejdražší vojenské kuchyně na světě.
Jistě, pokud jde o obranu, můžeme se odvolávat na spojeneckou podporu. Ale jen na obranu!
Ve zmíněném ústavním zákoně se mluví o plnění mezinárodních závazků při společné obraně, nikoliv společném útoku. Parlament schvaluje účast ČR v obranných systémech, nikoliv útočných systémech.
Pokud jde o nákupy zbraní, Černochová se v TV Prima News hájila, že ona o tom nerozhoduje, nakupuje to, co chtějí vojáci. Jenže její ministerstvo bylo ústavou zřízeno k zajištění občanské moci nad ozbrojenými silami. Tomu se říká demokracie. Je to mimochodem výraz, který má mateřská strana Černochové, ODS, přímo ve svém názvu. Komu tedy opravdu slouží?
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
