Se zájmem jsem si v dnešním tisku přečetl komentáře J. Macháčka (LN) a P. Fischera (E15). Už název jednoho z článků, „Scholz dostane v Kyjevě šanci na politický reparát“; navozuje, jako kdyby spolkový kancléř Německa byl nějakým žáčkem, který přijíždí do Kyjeva pro poučení. Německý kancléř sleduje tak, jako jeho předchůdkyně (ostatně v článku zmíněná), důsledně německý národní zájem. A ten spočívá v tom, udržet hospodářský růst a životní úroveň lidí, což znamená nepřipustit razantní dopady sankcí Západu proti Rusku a protisankcí Ruska (mnoho jich zatím nebylo) do chodu německého hospodářství. To vidím jako zcela přirozené a o to by mělo jít každé vládě.

Většině našich komentátorů, bohužel, chybí smysl pro uměřenost a realismus. Nikdo z nich, alespoň v těch mainstreamových médiích si neklade otázku, zda a za jakou cenu je možné vyhrát válku proti Rusku. Rusko na Ukrajině zatím vede lokální válku s účastí 150 – 200 tisíc svých vojáků. Což je řekněme pětina celkového současného stavu ruské armády. S takovým vojenským kontingentem není možné dobýt čtyřicetimilionovou zemi, s milionovými městy jako jsou Kyjev, Charkov, Oděsa. Prostě cíle Ruska jsou na Ukrajině jen lokální.

Včera vyběhla v médiích zpráva, že Čína po zahájení únorového rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Tuto informaci ve své zprávě uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle této institut e za prvních sto dní konfliktu (24. 2. – 3. 6.) získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 mld. eur.

Vzhledem k sankcím Západu, které zamezily přístup západoevropských a amerických dovozců na ruský trh, ruská obchodní bilance nestrádá. Ba naopak. Rusko přinutilo západní státy dovážející jeho plyn a ropu, platit přímo Gazpromu ve svých měnách a tyto platby jsou bankou Gazpromu ihned převáděny na ruble. Zkrátka, ruskou měnu se podařilo stabilizovat a zachránit před pádem. Jinou věcí jsou Západem bezprecedentně zabavené devizové zdroje Ruska, umístěné v západních bankách. Jestli si někdo ze západních politiků myslí, že to posiluje důvěru ve finanční instituce Západu ze strany např. bohatých arabských států anebo Číny, pak se hluboce mýlí. Nicméně i bez těchto rezerv je Rusko schopno vést lokální válku, a to i válku opotřebovávacího a dlouhodobého charakteru, aniž by se hospodářsky zhroutila. Životní úroveň občanů Ruska jistě poklesne, ale ne dramaticky. Dramatický pokles své životní úrovně a kvality života zažívají naopak Ukrajinci. V zemi není benzín a nafta do motorových vozidel. Výplaty důchodů se zpožďují. Hospodářství země je někde na polovině svého obvyklého výkonu. Hospodářsky nejcennější oblasti Ukrajiny jsou v rukou Rusů...