Nechci se tentokrát zabývat příliš tím, kdo zapříčinil náhlý nepříznivý obrat v soudním rozhodnutí v kauze údajné pohledávky advokáta Altnera vůči ČSSD po mém odchodu z funkce předsedy ČSSD v červnu 2010. Připomenu jen tolik, že zejména místopředseda strany Starec byl po svém zvolení do funkce místopředsedy strany v březnu 2011 přímo posedlý odparoubkováváním všech postupů v Lidovém domě. A tak zaniklo právní konsilium pro řešení kauzy Altner, v němž byl kromě profesora Běliny také JUDr. Smutný a JUDr. Jansta. Tito dva praktičtí advokáti mně dávali jistotu, že nedojde nikdy k nepředvídatelným rozhodnutím jakéhokoli soudu. Prostě měli styky, konexe a vliv u soudů. Pokud se někdo chce pohoršovat nad tím, že tomu tak je, nechť se pohoršuje, ale bylo to praktické.

V roce 2005 – 2006 jsem vyvedl ČSSD z kritické politické situace, když strana při mém nástupu do funkce předsedy vlády byla na nějakých 10% volebních preferencí. Stal jsem se premiérem v dubnu 2005. O zhruba třináct měsíců později strana ve volbách získala třetinu hlasů. V lednu 2007 jsem byl nucen převzít do své osobní odpovědnosti také celou záležitost sporu s advokátem Altnerem. Pokud někdo má lepší paměť, nežli L. Jelínek, jistě si vzpomene, že v lednu a v únoru 2007, tedy těsně před sjezdem ČSSD v březnu 2007, probíhala v médiích kampaň, která měla vyvolat ve veřejnosti představu o tom, že ČSSD dluží advokátu Altnerovi 19 mld. Kč (!). Po prostudování celé kauzy – do poloviny roku 2006 ji řešil výhradně místopředseda strany Starec (v červnu 2006 mnou vyhozený) – jsem přes prostředníky navrhl Altnerovi vypořádání ve výši 70 mil. Kč s tím, že po zaplacení této částky budou ukončeny všechny spory mezi oběma stranami. Můj návrh byl odmítnut samotným advokátem Altnerem jeho protinávrhem na kompenzaci ve výši 200 mil.Kč.

Až bude tedy příště L. Jelínek sumírovat některý ze svých fádních článků bez espritu, které prefabrikuje pro Právo na běžícím pásu, měl by si zjistit všechny dostupné reálie. Pokud ve svém článku tvrdí, že: „U partaje spravující zemi se předpokládá, že ji nebudou obléhat televizní štáby, vyhlížející exekutory. Hamáčkovu vedení není co závidět. Miloš Zeman se k odpovědnosti za počátek potíží nehlásí a Jiří Paroubek, který měl konat v roce 2004, je dávno pryč“. Nevím tedy L. Jelínku, co jsem měl konat v roce 2004, ale já jsem se stal předsedou ČSSD až v květnu 2006 (A do vedení strany jsem byl zvolen v roce 2005.) a řekněme, že s celou kauzou sporu s advokátem Altnerem jsem se měl možnost seznámit opravdu do detailu až počátkem roku 2007. Do té doby jsem řešil jiné otázky, zejména pak stabilizaci pozice ČSSD v české společnosti a v české politice.