Nejprve zlegalizovalo ještě za ministra Blažka odsouzenému trestanci Jiřikovskému dvě miliardy korun s tím, že další miliarda korun spadne do státu. Přitom ministerstvo spravedlnosti velmi benevolentně nechalo Jiřikovského "chvíli" řádit v jeho „bitcoinové peněžence“, takže vlastně nikdo dnes přesně neví, kolik se z této peněženky vytratilo bitcoinů a kam.

Věřit v idealismus politiků ODS se vskutku nedá. Proto každý rozumný člověk předpokládá, že celá transakce ministerstva (Blažek – Jiřikovský) byla vedena tak, aby si někdo z vládních či úředních činitelů ministerstva spravedlnosti či jiného ministerstva anebo ministerstev "polepšil". Zkraťme trochu tuto část příběhu: ministr Blažek, poté co se věc provalila, abdikoval. ODS to prohlásila za své velké morální vítězství. Tedy to, když je někdo chycen za ruku při činu, že okamžitě odevzdává pracovní knížku a klíče od své kanceláře. Ano, tak by to mělo být a v tomto případě si neumím představit, že by tomu bylo jinak.

Po ministrovi Blažkovi nastoupila ministryně Decroix, která každý svůj mediální výstup provází úsměvem diblíka, což se k jejímu věku už příliš nehodí. Staří Římané říkali, když už došlo v bitvě s nepřítelem na nejhorší : „Došlo na triárie“. Tedy, byly nasazeny zálohy z vojáků – veteránů, kteří už měli nejlepší léta na bojišti za sebou. Ale zato měli rozsáhlé bojové zkušenosti. Bohužel ministryně Decroix nemá ani zkušenosti, ani potřebný rozhled. Decroix přišla na nadmíru nevšední myšlenku, nasadit na objasnění celé bitcoinové kauzy „koordinátora“, který by některé kontroverzní věci byl schopen komunikovat namísto ministryně či jejích náměstků. A dal by této věci punc objektivity nestranného muže, bývalého ústavního soudce. A tak jediné, co bývalý soudce a nyní advokát do celé věci investoval, byla jeho reputace.